SLEDUJEME Reakce a ohlasy na teroristické útoky v Paříži

Francie si podle něj zakládá na tom, že stála u zrodu myšlenek svobody, rovnosti a lidských práv, které byly na přelomu osmnáctého a devatenáctého století skutečným zjevením. Republikánská Paříž byla vždy azylem pronásledovaných, po říjnové revoluci sem utíkala ruská šlechta, za války se sem uchýlila i početná skupina českých umělců a intelektuálů a dodnes tu žijí potomci svržených panovnických rodů, ale i aktivisté z celého světa.

Jak podle něj Francouzi vnímají letošní opakované teroristické útoky? „Musíme si uvědomit, že jde o multikulturní společnost. Když se na ulicích nebo v metru rozhlédnete po tvářích kolem sebe, jste na rozpacích, jestli jste se neocitli v Africe, Asii nebo někde v Karibiku," říká.

Po řadu generací zde žijí přistěhovalci z bývalých francouzských kolonií a stali se naprosto běžnou součástí společnosti: lékaři, umělci, vědci a politici. „Můj kamarád právník láskyplně pečuje o rozkošná vnoučata s kakaovou pletí, jiní jsou hrdí na nové příbuzné s asijskými rysy. Francouzem je každý, kdo má francouzské občanství – v dokladech chybí kolonka „národnost", kterou jsme zvyklí vyplňovat u nás," líčí.Jiří Čtrnáct, překladatel a publicista

Francie je, jak dodává, hrdá na svou tradici humanismu a svobody bez ohledu na rasu a náboženství a je ochotna za ni bojovat a případně pro ni i snášet nezbytná omezení.

„Mám ve Francii přátele mezi dělníky i umělci, venkovany i intelektuály, žijícími ve městech. Všichni jsou zvyklí zodpovědně uvažovat o věcech veřejných a aktivně se na nich podílet – promyšlenou účastí na samosprávě a ve volbách, občanskou kázní, ohleduplností k životnímu prostředí, zapojením v charitě," podotýká.

Nikdo z nich prý nepodlehl panice nebo extrémním názorům. „Ale je pravda, že si přátele vybírám a že skoro všichni patří k mé generaci. Před pár lety jsem po cestě přespal v jakémsi venkovském hotýlku na návsi. Při ranní procházce jsem si na radniční vývěsce přečetl místní výsledky prezidentských voleb. V té vesnici s převahou zvítězila Marine Le Pen," vzpomíná.

Kdo sleduje francouzské sdělovací prostředky, ten prý ví, jak pečlivě dbají v této zemi na politickou korektnost, a jak svědomitě se brání všem náznakům extremistických názorů.

„Jenže masmédia dnes mají čím dál větší konkurenci v sociálních sítích, a když se podíváte na internetu na příspěvky pod emotivním projevem prezidenta Hollanda z páteční noci, uvědomíte si, že nebude jednoduché udržet jednotu a zabránit násilným reakcím. Ostatně už v sobotu se kdosi pokusil vypálit pověstnou Džungli, tábor běženců v Calais," dodává.

Mladí lidé odjakživa rebelují proti společnosti a skutečně se jim daří ji částečně obrodit – studentská hnutí, kdysi také hippie jako odpor proti válce ve Vietnamu, teď zase ekologický aktivismus nebo dokonce vegetariánství.

„Ono opravdu je proti čemu bojovat, naše demokracie je spoutaná mocí nadnárodních korporací, nemocná korupcí, a džihádisté umí využít frustrace mladých idealistů. Panika a hněv mohou vyvolat polarizaci společnosti, s níž mají právě ve Francii tragické zkušenosti," obává se. Jednu z nich dodnes připomíná v galerii Louvre monumentální obraz Vor Medúzy. A Francouzi ji mají na paměti.

DEN DRUHÝ: SPECIÁL DENÍKu - Vše o teroristických útocích v Paříži

SPECIÁL DENÍKu: Vše o teroristických útocích v Paříži