Rekonstrukci hanáckého svatebního obřadu představily lidem taneční a pěvecké folklorní soubory z Hané – kromě místního přerovského také z Litovle, Velké Bystřice, Troubek a nebo Olomouce.

Historické Horní náměstí se v sobotu kolem druhé hodiny odpoledne zaplnilo stovkami lidí, kteří pozorně naslouchali výkladu účinkujících.

„Muži měli na levém boku hanáckého kroje ženskou zástěru. Bylo to proto, že na Hané dlouho vládl matriarchát,“ vysvětlovala přítomným na pódiu Eva Sehnalová ze souboru Haná v Přerově.

Podle jejích slov se za vrchol hanáckého života a tradic považuje polovina 19. století. „Potom už ale nastával pozvolný úpadek,“ dodala.

Účastníci festivalu, kteří zavítali na „hanáckou svajbu“ mohli obdivovat desítky honosně zdobených krojů, z nichž některé pamatovaly dobu před sto lety.

„Svatební kroj nevěsty zdobila takzvaná úvodnice, kterou měla nevěsta kolem pasu. Dostávala ji od matky a měla ji chránit před zlými vlivy. Dalším specifickým znakem nevěstina kroje byl pantlék – tedy výrazně zdobený čepec,“ popisovala Sehnalová.

A jak na Hané v minulosti probíhala svatba? „Trvala několik dní, zpravidla od soboty do úterý. Ještě předtím se ale zvali hosté, probíhalo rozloučení chasy a další akce. Samotný obřad byl rozložen do několika částí,“ vylíčil další z účastníků rekonstrukce.

První zastávkou svatebního průvodu byl dům rodičů ženicha, kde ženich odprosil své rodiče. Další částí bylo takzvané zaligování. Svatební hosté zastavili ženicha a jeho družinu a žádali, aby se jim vyplatil. Následovalo odprošování nevěsty, požehnání rodičů a svatba v kostele.

„Chceme lidem tyto dávno zapomenuté hanácké zvyky přiblížit a poukázat na tradici,“ vysvětlil jeden z členů přerovského souboru Haná Lubor Maloň.