Ty přiznávají, že na nich vydělávají miliony korun. Zdá se ale, že za cenu peněz jsou obce ochotny obětovat i ztracené existence hráčů. Zatím se totiž ještě ani jedno město na Přerovsku nerozhoupalo, aby přijalo vyhlášku omezující počet automatů.

Přerovský zastupitel Petr Laga v této věci oslovil primátora Jiřího Lajtocha a upozornil ho na pružnost mantinelů zákona ohledně vzdálenosti heren od škol a zdravotnických zařízení.

„Místní politické kluby se budou tímto problémem v následujících týdnech zabývat,“ řekl mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal. Přijmout vyhlášku, která zruší herny v celém centru města a zlikviduje tak řadu podnikatelů, bude ale tvrdý boj.

Města slyší na šustění milionů,

nad morální stránkou ale přivírají oči

„Zákon říká, že výherní přístroje by neměly být v blízkosti škol, zařízeních sociální a zdravotní péče, budov státních orgánů, církví a podobně. Jenže jsme nepochopitelně benevolentní, nikdo to nekontroluje. Požádal jsem primátora, aby problém začal řešit,“ konstatoval komunistický zastupitel Petr Laga.

S nadsázkou lze říct, že herny jsou v Přerově v takové vzdálenosti od zmíněných budov, že si může za blikající mašinu v papučích odskočit kterýkoliv učitel, úředník, lékař či farář. O školácích ani nemluvě. „Že to nikomu nevadí! Jde nám opravdu jen o zisk?“ nechápe Laga.

V Přerově je v současné době evidováno čtyři sta třicet čtyři přístrojů, ze kterých se ročně přesype do kasy zhruba dvacet milionů. „Od ledna do dubna jsme už z těchto přístrojů získali do pokladny osm milionů,“ upřesnila vedoucí finančního odboru města Oldřiška Sedláčková.

Navíc počet přístrojů v přerovských hernách neustále vzrůstá – a tím i jistý zdroj příjmu. Ještě před sedmi lety bylo na území města 223 automatů, tedy zhruba polovina. Jejich rapidní nárůst mohli vloni zastupitelé krouhnout omezující vyhláškou.

Jenže ji nepřijali. Důvod? Nechtěli prý házet klacky pod nohy podnikatelům, které by tak poslali i s personálem na pracovní úřad. Jenže poslední měsíce sílí tlak veřejnosti, aby se počet automatů alespoň částečně redukoval.

Podobné zkušenosti přiznávají i další města na Přerovsku. Povolovat stále nové automaty se sice i úředníkům příčí, ale na druhou stranu hovoří o finanční výhodnosti.

V Hranicích třeba z téměř sto třiceti automatů proteče do kasy bezmála pět milionů korun. „O nové vyhlášce, která by počet automatů omezovala, hraničtí politici zatím nehovořili,“ uvedl mluvčí města Patr Bakovský.

V Lipníku je v provozu čtyřicet dva automatů a v Kojetíně padesát šest. „Aby došlo ke snížení jejich počtu, musel by vyjít impuls od zastupitelů. Už jsem se i na tuto variantu připravila a zjistila si, co by to v praxi obnášelo,“ přiznala kojetínská finanční úřednice Jiřina Látalová.

Nejedná se však zdaleka jen o problém přerovského regionu. Některá města jsou na tom ještě hůř. Třeba Prostějov, srovnatelný co do velikosti s Přerovem, má přihlášeno pět set sedmdesát sedm automatů.

I z nich si město přilepšuje. „Výherní hrací automaty v Česku ročně vytáhnou z kapes lidí padesát až šedesát miliard korun. Je to obrovský byznys, který se jen těžko podaří zlikvidovat, dokud budou mezi námi lidé věřící na pozlátko blikajících mašinek. I když to zní krutě, města z těchto psychicky nemocných lidí žijí. A když jde o peníze, většinou jde morálka bokem,“ konstatoval Jiří Dobiáš, který se jako obsluha výherních automatů živil čtyři roky.