Znáte to, to si jedno pošmourné nedělní odpoledne vezmete do ruky historický román a na co po pár stránkách četby nenarazíte. Jedna z hlavních postav nese úplně stejné příjmení jako vy. A jelikož je váš klan na českém území jediným tohoto jména, je docela dost pravděpodobné, že s vámi má něco společného. Právě tohle se přihodilo panu Jaromíru Kremzovi při četbě knihy Rytíř David Tamfeld z Hranic.

„Když jsem to otevřel a čtu, že se jedna z důležitých postav jmenuje Kremz, tak si říkám, že přece není možné, aby si ten spisovatel vymyslel zrovna tohle jméno. Četl jsem dál a zase se objevilo. Tak jsem zavolal bratrovi, který píše kroniku našeho rodu a ten mi k mému překvapení potvrdil, že se k tomu taky dopracoval, že Lukáš Kremz v Hranicích skutečně žil, a že se pravděpodobně jedná o našeho příbuzného,“ prozradil Jaromír Kremz.

„Při bádání po podrobnějších informacích o Lukáši Kremzovi je problém v tom, že se jednalo o období třicetileté války, kdy z archivů zbylo skutečně málo. Každopádně i s ohledem na to, že jsme jediný rod Kremzů v republice, je na devadesát devět procent jisté, že je to náš příbuzný,“ vysvětlil Jaromírův bratr Jiří.

Překvapivé zjištěni následně oba bratry dovedlo až do Hranic. Jaromír přitom žije v Havířově, Jiří dokonce ve Snovídkách. Prohlídku po městě a schůzku s autorem knihy Jiřím Zaisem zprostředkoval tajemník Městského úřadu v Hranicích Vladimír Vyplelík.

Spisovatele Jiřího Zaise setkání s příbuznými jedné ze svých postav mile překvapilo. „Má kniha je sice historickým románem, vychází ale z reálných historických faktů. Lukáš Kremz je jedním z hlavních hrdinů, který se významně podílel na událostech v Hranicích během třicetileté války. Po Bílé hoře probíhala násilná rekatolizace celého království, Hranice však byly protestanské město, a to platilo i pro Lukáše,“ nastínil osudy Lukáše Kremze hranický spisovatel Jiří Zais.

Když se tak objevili protestanští vojevůdci, Lukáš Kremz se spolu s dalšími měšťany přidal na jejich stranu. „Nejprve to bylo roku 1621 vojenské tažení vévody Krnovského, v roce 1626 pak podporoval tažení Dánů. V prvním případě z toho bylo vězení, v druhém případě byl za svou činnost spolu s Adamem Burkešem popraven,“ dodal Jiří Zais.

Stalo se tak 16. října 1626. Na pohnutý osud Lukáše Kremze upomíná pamětní deska na hranickém náměstí. Právě k ní jeho dnes žijící příbuzní položili při své návštěvě Hranic růže. (kra)