VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradílek: Konec hladovky? Jedině až Zeman zruší kandidaturu. Jiná možnost není

ROZHOVOR s bývalým mluvčím Charty 77 Tomášem Hradílkem, který drží hladovku na protest proti kandidatuře prezidenta Miloše Zemana.

15.11.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Hradílek 13. den své protestní hladovky při rozhovoru pro DeníkFoto: Deník / Kopáč Jiří

Sedíme v kuchyni Tomáše Hradílka v Lipníku nad Bečvou a připadám si trochu jako za totality, kdy se v bytech chartistů scházeli disidenti a nepřátelé režimu.

Je to už druhý týden, co bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek drží hladovku na protest proti opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana.

Někdo ho zatracuje, jiný se vysmívá, další opatrně chápe.

Jedno je ale už teď jisté - jeho protest část veřejnosti probral z letargie.

Reakce na vaši hladovku jsou protichůdné. Jak ji vnímá nejbližší okolí?

Všichni mě žádají, abych toho nechal - to je ta první reakce. Druhá, že si toho váží. Někteří to dělají oduševněle, že to na mě i osobně působí - třeba biskup Václav Malý. Hovořím se spoustou osobností z dob Charty 77 - od Petra Pitharta přes Jana Rumla až po Danu Němcovou. Naprosto je chápu, že mě od pokračování hladovky odrazují. Na jejich místě bych se pravděpodobně choval stejně. Nic to ale nemění na tom, že jsem rozhodnutý pokračovat dál. Jsem smířený, protože jsem celou věc rok a půl promýšlel.

Nemohu říct, že by to přímo souviselo s úmrtím mé ženy. Není to motivováno tím, že bych trpěl smutkem. Mám širokou rodinu, tři děti, dvanáct vnoučat a zároveň i přítelkyni. V podstatě žiji spokojený a šťastný život a po této stránce mi z hlediska lidského absolutně nic nechybí. Jsem ale člověk zodpovědný a vidím, že je tato země na nebezpečné křižovatce. Může se stát, že se to zvrtne nešťastným směrem, který už nebude možné z dlouhodobé perspektivy napravovat.

Čeho chcete svým protestem dosáhnout?

Před třemi měsíci napsal v Lidových novinách Jiří Hanák zajímavý článek, kde to shrnul ve dvou slovech - „bránit počátkům.“ Měl na mysli, že společnost často ani není schopna vnímat, že se začíná dít něco závažného, a symptomy, které to doprovázejí, nevyhodnotí správně. Sem tam se někdo najde, třeba i varuje, ale najednou se vše zvrtne a ubírá nešťastným směrem. Připomíná mimo jiné i symptomy, které předcházely roku 1948 a další události.

Už půl druhého roku přemýšlím nad tím, jak zabránit tomu, aby taková situace v naší zemi nenastala. Nejsem schopen ovlivnit výsledky voleb, protože lidé rozhodli tak, jak rozhodli. Řekl jsem si, že když je už ten jeden pilíř tak trochu nahlodaný a téměř ztracený, tedy vláda a Poslanecká sněmovna, je třeba udělat nějaký stabilizační bod jistoty, který by tomuto trendu zamezoval. A tím bodem jistoty je podle mě obsazení Hradu.
Znám problémy Miloše Zemana se zdravím, ale znám i jeho. Vím, že udělá všechno pro to, aby se i na druhé funkční období na Hradě zdržoval a zvěčnil se tak do historie této země natrvalo. A ideální příležitostí je mimo jiné i sté výročí založení republiky. Nedovedu si ale představit, že by byl na Hradě při tak významném výročí.

Jediné, co mě po tom dlouhém uvažování napadlo, bylo udělat nějaký čin, který vyburcuje. Nechci se upálit, proč bych to dělal. Jako člověk, který dál žije v tom mém rozhodnutí, mohu působit na lidi a sehrávat svou roli. Posledním impulsem byl pro mě asi dvacátý osmý říjen. Znechutilo mě, že narozdíl od loňského roku, kdy bylo Staroměstské náměstí plné lidí, letos se vůbec nic nedělo. I když bylo po volbách. To, že se nic nedělo, mi navodilo, že se skutečně nedá dělat nic jiného než to, abych k 1. listopadu zahájil hladovku.

Rozděluje a nezušlěchťuje, záměrně

Našel se vůbec někdo, kdo vaši hladovku schvaluje?

Opatrně ano, ale naplno skoro ne. Před třemi dny se u mě ohlásil jeden člověk z Olomouce, který mě objal, aby mi vyjádřil plnou podporu a své osobní sympatie. Mě chápe mnoho lidí, ale zároveň to spojují s tím, že mě odrazují, abych v hladovce dál pokračoval.

Co vám na Miloši Zemanovi nejvíce vadí?

Jak rozděluje tuto společnost. Namísto toho, aby ji humanizoval a zušlechťoval, dělá všechno naopak a záměrně. Pokud budou Zeman s Babišem úspěšní, začne se oklešťovat naše zastupitelská demokracie - viz - „stačí nám 101 poslanců, Senát není potřebný nebo přímá volba starostů“. Jasně se ukazuje, že by jim vyhovoval směr, který ze státu udělá firmu. Ale stát není firma. Stát je demokratická společnost, a to musí zůstat zachované.

Vaši hladovku teď trochu přehlušily události, ke kterým došlo během středečního mítinku prezidenta Miloše Zemana na náměstí v Lipníku. Zvukaře Jaroslava Hensla, jenž během protestu občanů pustil z okna píseň Modlitba pro Martu, zadržela policie. Jak to vnímáte?

Je to ohromná a šťastná shoda okolností. Organizátorům protestu a své dceři, kteří se kolem toho pohybovali, jsem za to vděčný. Protože takto šťastnou shodu okolností já osobně nepamatuji.

Překvapivě to zvládám dobře 

Hladovku už držíte skoro dva týdny. Jak to zvládáte?

Nemám s tím žádné zkušenosti. Jisté zkušenosti jsem převzal od Standy Devátého v dávných letech, který držel hladovku třicet dní. Měl ale jednu výhodu - byl podstatně mladší než já - a neměl cukrovku, narozdíl ode mě. Jsem překvapen, že to zatím zvládám docela dobře. Nemám bolesti žaludku a dokonce i poměrně dobře spím. Jen jsem zhubnul asi osm kilo a musím si dávat pozor, aby mi nebyla zima. Vynechávám těžší fyzickou práci a voda, kterou piji, musí být teplá, abych zbytečně nevydával kalorie za ohřev vody ve svém těle. Jsem tedy hlavně doma, ve svém bytě.

Chodíte k lékaři na kontroly? Co říká doktor?

Vše je zatím v pořádku, ale varuje mě před obdobím, které teprve nastane. Doufám, že než odejdu na onen svět, zvládnu ještě minimálně ten 17. listopad. Co bude v prosinci, netuším, protože s tím nemám žádné zkušenosti. Nedovedu odhadnout, kolik je ve mně v tomto směru síly, a do jaké doby mohu pokračovat.

Moje rozhodnutí je nezvratné

Kam jste až ochoten zajít?

Nechci, aby to znělo vulgárně, že jsem v případě potřeby ochoten „natáhnout bačkory“, ale takový přístup k tomu já mám. Doufám, že když zemřu a odejdu na onen svět, sehraje to významnou roli v tom, aby už Zeman nebyl zvolený.

Jak vaši hladovku zvládají ti nejbližší?

Ve svých vyjádřeních mi dávají najevo, že jsem udělal něco, co je hrozně bolí, a hrozně rádi by dosáhli toho, abych toho nechal. To je naprosto přirozené.

Za jakých okolností byste od hladovky ustoupil?

Ať Zeman zruší svou kandidaturu, jiná možnost není.

Myslíte si, že může přece jen nastat moment, kdy tento protest ukončíte?

Moje rozhodnutí je nezvratné, ale zároveň jsem životní optimista v tom smyslu, že stále věřím, že se stane něco, co mi umožní, abych mohl hladovku ukončit. Něco mi říká, že ta naděje existuje. Co konkrétně to ale bude, nevím.

Chuť na jídlo mám

Možná trochu nepříjemná otázka. Máte chuť na jídlo?

Mám, to klidně povím. Moje přítelkyně jela s celou svou rodinou do vesnice, kde mají známého, který je tam hospodským. On je pozval na svatomartinskou husu a přiznám se, že to udělalo svoje. Jinak jsem ale odolal a za těch třináct dní nesnědl jedinou odrobinku. Pro jistotu jsem se doma zbavil všeho jídla, ale jsem v takové situaci, že i kdyby tady přede mnou jídlo leželo, tak se ho ani netknu.

Blíží se výročí sametové revoluce, která znamenala pád komunistického režimu. Kde jste tuto revoluční dobu prožíval?

Byl jsem v koordinačním centru Občanského fóra v Praze a v rámci severní Moravy se zaměřil na Olomouc a Ostravu. V Olomouci se mi podařilo přispět k tomu, aby vzniklo Občanské fórum, ale když jsem jel do Ostravy, tak mě na nádraží zadrželi. Nejprve mě převezli z Ostravy do Přerova, a pak do Opavy. Pustili mě až po osmačtyřiceti hodinách, a tak jsem jel zpátky do Prahy. Ledy ale začaly pukat mnohem dříve - už v roce 1988 - a veřejnost byla stále více schopna se chovat zodpovědně.

Když bylo desáté výročí Charty 77, tak vznikl zajímavý dokument „Slovo ke spoluobčanům“. Vybízel lidi, aby se konečně přestali bát a narovnali hlavu. Jednali jsme tehdy v duchu Havlovy úvahy, že někdy stačí malá sněhová kulička, a vznikne z toho lavina. Tak jsme si řekli, že ty malé sněhové kuličky zkusíme vytvořit. A jedna z nich byla, že jsme s Rudolfem Berezou napsali otevřený dopis Gustavu Husákovi a navrhli mu, aby rezignoval na funkci prezidenta. Takže vidíte, že už v tom mám jakési zkušenosti.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Místo události:
15.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ilustrační foto

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Sedmnácté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

FOTOGALERIE / Prsten za 15 tisíc korun od zlatnického mistra Zbyňka Zimčíka z ateliéru Filip v Uherském Hradišti a dva krásné romantické pobyty v hotelech Starý zámek Napajedla a Spa hotel Lanterna. Právě o tyto atraktivní ceny se hraje v dalším ročníku oblíbené soutěže Svatební pár Deníku.

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Společně jste zpívali koledy v řadě obcí. Tady je velká fotogalerie

Na Přerovsku a Hranicku se k akci Česko zpívá koledy letos připojilo více než tři desítky obcí. Podívejte se na fotky.

AKTUALIZOVÁNO

Konec nadvlády týmů. Zlatého kanára v Přerově převzala Karolína Plíšková

Vloni na korunovaci fedcupových tenisových královen v Přerově chyběla, letos to byl její večer, který si nemohla nechat ujít. Karolína Plíšková dle očekávání ovládla prestižní anketu časopisu Tenis a Českého tenisového svazu Zlatý kanár za rok 2017. Absolutní triumf si coby jednotlivec užívala poprvé v kariéře.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT