Leidschendam – Voorburg je holandské dvojměstí se sedmdesáti tisíci obyvatel. Leží v těsné blízkosti malebného Haagu a často bývá označován za jeho nezávislou periferii. Historické centrum zdobí řada pečlivě udržovaných památek. Voorburg je také městem soch, pyšní se sedmašedesáti uměleckými kousky. Tradiční cihlové stavby v harmonickém spojení s moderní architekturou doplňuje velké množství zeleně, která spolu s vodními kanály město hustě protkává. Nás od aglomerace dělí třináct set kilometrů.
Prvním větším počinem nově vzniklé spolupráce bylo navázání kontaktu mezi Ústavem sociální péče ve Skaličce a členy společenského centra Bovenveen ve Voorburgu. Výstupem byla Nadace pro Skaličku, která donedávna materiálně i finančně podporovala chod instituce.
„Holandská delegace k nám jezdila každé dva roky a svůj čas věnovala práci s klientkami i školení personálu. Pořádali pro nás sbírky a přiváželi s sebou věci, které jsme tu v devadesátých letech neměli. Za dobu spolupráce nám vedle peněz věnovali oblečení, zdravotnický materiál, kompenzační pomůcky i potřeby pro volnočasové aktivity," popsal přínosy ředitel Domova Antonín Němec.
Roku 1992 vypukl dlouhodobý projekt výměnných pobytů mezi studenty hranického gymnázia a nizozemské Veurs College. Šlechtitelé dokonce našemu městu věnovali novou odrůdu holandského tulipánu, kterou pojmenovali „Hranice". Cibulky tehdy zahradníci vysázeli do květinového záhonu kolem kašny na Masarykově náměstí. Ve stejném roce ve Voorburgu poprvé vystoupil Smíšený komorní sbor Harmonia. O tři roky později začali žáci základní školy Šromotovo pravidelně navštěvovat své zahraniční vrstevníky z Parachute school.
Sbírka po povodních
Když Moravu v devadesátém sedmém zasáhly ničivé povodně, uspořádal Voorburg sbírku, která na Rybářích zaplatila novou lávku přes řeku Bečvu. Za přítomnosti holandské delegace jsme taktéž slavnostně otevřeli zrekonstruovaný zámek, kam se přesunulo sídlo městského úřadu. Zástupci holandského města s sebou jako dar přivezli květinové truhlíky s pyramidami muškátů pro hranické náměstí. Ve Voorburgu vystavovalo sedmnáct výtvarných umělců, fotbalové kluby obou měst poměřili své síly.
Při oslavách desetileté spolupráce mohli místní občané blíže poznat holandskou literaturu, film i fotografii. Radovan Langer se tehdy zúčastnil výstavy Výtvarné umění ve sbírkách města Voorburg a přijal udělení čestného občanství partnerského města. Byl to zároveň rok, kdy jsme Holanďanům poprvé věnovali vánoční strom.
Náměstí v Nizozemí
Když od podpisu smlouvy uběhlo patnáct let, otevřel Leidschendam – Voorburg náměstí s názvem Hranice. Na akci vystoupil náš Velký dechový orchestr a mažoretky Panenky. My jsme na oplátku pojmenovali most přes potok Ludina „Přátelství". Na náměstí 8. května přibyl směrovník do partnerských měst. Nizozemský předseda pracovní skupiny pro spolupráci s Hranicemi Franz van Veen za svou dlouholetou snahu obdržel Čestné občanství našeho města.
Následovaly roky plné vzájemných návštěv, uměleckých výstav a koncertů, výměnných pobytů a dalších událostí. Do Voorburgu se podívali například studenti naší základní umělecké školy, místní fotografové, umělci, malíři, zpěváci, skauti, hudební a taneční skupiny H-band, Modrá opice, Oldies a Limited Edition. Skvělé vztahy českých a holandských umělců daly minulý rok vzniku výstavě Amitiana 2014, které se po dvacetiletém maratonu výtvarnické spolupráce zúčastnilo devět nizozemských a sedm českých výtvarníků. Amitiana se úspěšně představila i v Olomouci.
Letos se tak obě města mohly právem odměnit za nádherný vztah, který celých pětadvacet let budovaly. Na jaře tuto skutečnost oslavili ve Voorburgu za melodií sboru Cantabile a smyčcového seskupení Senza Voci ZUŠ Hranice. Oslav se zúčastnil i velvyslanec České republiky v Nizozemí. V říjnu se všechna partnerská města Hranic sešla na zámku a výročí na Dnech kultury završili.
Toto je pouhý výběr, který však přesvědčivě vypovídá o prospěšnosti mezinárodního přátelství. Lidí, které tato spolupráce za celou dobu existence ovlivnila, je nespočet. Ať už jsou to žáci, kteří v druhém městě našli nové kamarády a vyzkoušeli si pobyt v cizí rodině, umělci, kteří se mohli ukázat zahraničnímu publiku, nebo cyklisté, kteří díky finančnímu daru bez problému kříží řeku Bečvu. Mezi městy vzniklo pouto, kterého bychom si měli vážit, neboť se v dnešní době těžko buduje.
Autorka: Veronika Hlavinková
