Zastupitelé, kteří hlasovali pro založení dobrovolného svazku obcí, mikroregionů a kraje se tak na posledním zasedání v podstatě shodli, že problematika svozu a likvidace odpadu přesahuje hranice jednoho města.

Se vznikem takové instituce však v současné době nesouhlasí všichni. Například Karel Hübl připustil, že kraj by měl nejprve jasně demonstrovat svou tendenci při svozu a následné likvidaci s komunálním odpadem.

„Momentálně není zpracovaný žádný konkrétní materiál, z něhož by bylo patrné, jaká zařízení a případně kde by mělo být vybudováno. Jaké budou jeho pořizovací a provozní náklady? A k čemu by se obce musely zavázat? Dokud nebudou tyto otázky zodpovězeny, nemá smysl tento spolek zakládat," řekl.

Kavala je proti spalovně

V souvislosti s řešením odpadů se v posledních letech skloňuje hlavně jedno slovo. Spalovna. Na její případné vybudování však doposud panují rozporuplné ohlasy. Například starosta Bělotína Eduard Kavala je jednoznačně proti takovému zařízení.

„Všichni bychom na to doplatili. Považuji to za velice nebezpečné pro obecní rozpočty. Zlí jazykové tvrdí, že náklady na likvidaci odpadu by se zvýšily až desetinásobně. Nedá se to sice úplně přepočítávat na jednoho obyvatele, ale ti, kteří mají hluboko do kapsy už teď, to nebudou platit vůbec. Navíc převážení odpadu na velkou vzdálenost není vůbec ekologické," řekl starosta.

Jak Hranice likvidují odpad?

V Hranicích komunální odpad doposud sváží městská firma Ekoltes na skládku na Jelením kopci, která se nachází ve směru na Bělotín. Podle předsedy představenstva této společnosti Radka Hlavinky je takový způsob nakládání s odpadem tím nejlevnějším.

„Druhou nejlevnější variantou je odvoz odpadu do společnosti Sako Brno, kde je volná kapacita na spalování," uvedl.

S uhrazením šesti set korun za komunální odpad obyvatelé v Hranicích každoročně pokulhávají. Dlužná částka se doposud vyšplhala na téměř pět milionů, přičemž Hranice momentálně evidují 3 145 dlužníků. Někteří z nich nezaplatili jen letos, jiní platbu odmítají už několik let v řadě.