V některých ohledech dokonce znečištění převyšuje znečištění v Přerově i v Olomouci, a to i přesto, že jsou Hranice několikanásobně menším městem.

„Důvodů takového znečištění je hned několik. Jsou to velké podniky, což se týká především Cementárny Hranice a kamenolomu v Hrabůvce, poté je to špatným topením v řadě domácností, a nakonec dopravou," uvedl předseda představenstva společnosti Ekoltes a iniciátor vzniku spolku František Smolka.

Například koncentrace CO v ovzduší se za posledních patnáct let v Hranicích zvýšila téměř čtyřikrát.

Čisté Hranice by podle jejich představitele na problémy spojené se znečištěním města rády poukázaly a iniciovaly na toto téma dialog mezi městem, velkými firmami i občany.

„Kvalita životního prostředí na Hranicku se nezlepšuje, naopak se rok od roku zhoršuje. Právě to bylo hlavním důvodem vzniku spolku Čisté Hranice. Chceme, aby se tyto otázky začaly diskutovat a řešit. Je například potřeba vést dialog s velkými společnostmi," řekl František Smolka.

Jeden z úspěchů: zaplachtování aut

Podle vyjádření města se již vedení radnice snaží tento problém s firmami řešit.

„V oblasti velkých zdrojů znečištění usiluje vedení města o jednání s představiteli firem a dohodu na opatřeních ke zlepšení ovzduší. Například Lom Hrabůvka po jednání s městem zpřísnil plachtování vozidel, užívá při těžbě vodní mlhu, vysazuje zeleň a snaží se snížit hluk," uvedl mluvčí města Hranice Petr Bakovský.

Právě na zavedení tohoto opatření Čisté Hranice mimo jiné apelovali. „Je to jeden z našich dosavadních úspěchů, na které jsme náležitě hrdí," řekl František Smolka.

Co se týká dozoru nad produkcí škodlivých látek, ten městu nepřísluší.

„Kontrolu emisí jednotlivých podniků má na starosti Česká inspekce životního prostředí. Podniky mají nastavené nějaké emisní hodnoty, které musí dodržovat, kontrolu neprovádí město," informoval mluvčí města.

Kotlíkové dotace? Jen pár desítek zájemců

František Smolka se však domnívá, že by město mělo o těchto záležitostech více mluvit také s občany, a podporovat je ve snaze o zlepšení situace.

„Do prvního kola kotlíkových dotací se na Hranicku přihlásilo několik desítek lidí, to je velice málo. Podle mého odhadu by výměnu potřebovalo více než tři sta kotlů," domnívá se František Smolka.

„Samozřejmě, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Dotaci totiž dostanou pouze občané, kteří splní dílčí podmínky nutné k přiklepnutí dotace, jako je vhodné zateplení, fasáda či okna v budově. Právě v tomto směru chceme apelovat na město, aby podporovalo tyto záležitosti, zvláště u sociálně slabších občanů, aby pak mohli kotlíkovou dotaci získat," nastínil záměr spolku.

Sám spolek aktuálně testuje koncept setkávání se s občany a prodiskutovávání dané problematiky.

„Tento týden pořádáme v Domově seniorů takovou zkušební záležitost, na kterou jsme pozvali zhruba 150 obyvatel lokality U kostelíčka. Chceme je seznámit s našimi aktivitami, a především se jich zeptat, jak jsou spokojení s vývojem situace U Kostelíčka. Stovky obyvatel zde totiž trpí tím, že asi patnáct rodinných domů topí buď ve špatných kotlech, nebo špatným palivem nebo topí špatně. Tyto lidi bychom rádi přesvědčili o nutnosti nápravy," sdělil František Smolka.

Uleví obchvat i elektrobusy

V některých aspektech by se však situace mohla v následujících letech zlepšit.

„Znečištění způsobené dopravou by se v budoucnosti mělo snížit díky Palačovské spojce a vybudování obchvatu Hranic," prozradil František Smolka.

To potvrzuje také Petr Bakovský.

„Severovýchodní obchvat města by měl výrazně odlehčit dopravě v centru města. Je také připravován plán mobility, který by měl řešit motorovou, pěší i cyklistickou dopravu. Patří k tomu i osvěta, například akce Den bez aut, nebo oprava a výstavba hřišť či cest s bezprašným povrchem," sdělil Petr Bakovský.

„ V neposlední řadě se již brzy objeví v provozu nové elektrobusy, případně autobusy na zemní plyn," doplnil mluvčí.

David Král