Jeho zvelebení přijde město podle konečných propočtů na 59 milionů korun. Zatímco radní nyní hledají cesty, jak od státu dodatečně získat dotaci, občané plýtvání penězi v době ekonomickékrize kritizují.

„V průběhu náročné stavby se musela zcela změnit technologie, takže se objem investice navýšil z původních zhruba 50 na 59 milionů korun,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek (ODS).

Zástupci odboru rozvoje města rozsah víceprací už dříve upřesnili: „Vyskytly se i práce, které v projektu původně nebyly. Nosná konstrukce tribun není vyzděna betonovými tvárnicemi, ale je monolitická. Kvůli přívalovým dešťům se navíc při výkopových pracích zbortila zemina a museli jsme celou konstrukci podchytit,“ shrnul v době, kdy firma na problémy narazila, Jiří Raba z odboru rozvoje přerovského magistrátu.

V Přerově to ale není první stavba, jejíž cena se oproti původnímu projektu navýšila. Nejprve to byla stavba domova pro seniory. Jeho prvotní náklady na rekonstrukci se odhadovaly na 139 milionů, později se ale cena vyšplhala na 167 milionů a nakonec dosáhla výše 189 milionů korun.

Zvýšení konečné ceny z důvodu víceprací čeká i stavbu autobusového nádraží v Přerově. Projekt původně počítal s investicí za 135 milionů, letos v únoru se ale schválila vyšší částka. „Celkové náklady byly vyčísleny na 143 milionů a stavba se ještě prodraží o 2,5 milionu korun,“ upřesnil aktuální stav Jiří Raba z odboru rozvoje přerovského magistrátu.

Obyvatelé Přerova se ale nad plýtváním financemi v době krize pozastavují. „Myslím, že příčina je táž, ať už nedbale anebo úmyslně nedostatečná předprojektová a projektová příprava, tedy nedbale zpracované podmínky pro veřejnou soutěž,“ uvedl v diskusi Přerovského deníku na webu třeba zastupitel Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

„Není nad čím polemizovat, tady je to běžná praxe, buď se něco postaví dráž, nebo se postaví pitomosti, viz maják, hliněné cesty v Michalově, cesta ke Gambru, nákup věcí soukromníkovi do Měšťáku. Co takhle investovat do pořádné knihovny se vším, co má být,“ dodal i další z diskutujících, který se podepsal jako David.

„V době, kdy lidé počítají každou korunu, je takové prodražování na pováženou,“ uzavřel jiný z dotázaných Přerovanů.

Bazén ani lávka rozpočet nepřekročily

V Hranicích byly letos také dokončeny dvě nákladné investiční akce. Jednou z nich je rekonstrukce venkovního bazénu za krytou plovárnou. Zjara se představenstvo spravující společnosti Ekoltes dohodlo na tom, že na atrakcích, s nimiž se v projektu počítalo, bude muset ubrat.

„S tobogánem a dalšími oblíbenými vodními prvky už bychom se totiž do rozpočtu nevešli,“ vysvětlil to tehdy šéf Ekoltesu Milan Vinkler. I přesto se akce vyšplhala na 20,5 milionu korun.

Druhou významnou investicí letošního roku byla v Hranicích výstavba lávky pro pěší přes čtyřproudou silnici první třídy z Olomouce do Ostravy. Obytnou a nákupní zónu propojila obrovská kovová konstrukce za bezmála jedenáct milionů korun. V tomto případě se město do svých odhadů vešlo.

„Počítali jsme, že lávka vyjde na deset až dvanáct milionů korun,“ potvrdil hranický starosta Miroslav Wildner.

Nyní jsou zastupitelé města Hranic před závažným rozhodnutím, zda se pustit do další nákladné investice, kterou by měla být výstavba nové mateřské školy. Ta totiž měla podle hrubého odhadu vyjít na osm milionů korun, ovšem teď už se hovoří o dvaceti.

„Považuji to za pokus o žert a hlasovat pro to rozhodně nebudu,“ nechal se na zářijovém zasedání zastupitelů slyšet jeden z koaličních poslanců Radovan Langer.

Návrh školku odsouhlasit nakonec opravdu neprošel. Zastupitelé se totiž chtějí ujistit, zda neexistuje levnější řešení. Zabývat se touto tématikou budou opět v prosinci.

Petra Poláková-Uvírová a Kateřina Kapková