Na první pohled máte splněno. Naměřená hloubka 450 metrů je novým světovým unikátem, který se zapíše do historie. Čekal jste to?
Už při výzkumu v roce 2016, kdy jsme se dostali do hloubky 404 metrů, jsme věděli, že Hranická propast pokračuje ještě hlouběji a jsou zde obrovské prostory. Věděli jsme to, ale nedokázali si představit, jakým směrem může dál pokračovat. Během letošního výzkumu jsme spatřili dno zhruba v hloubce 430 metrů a mysleli si, že jsme u cíle. Když jsme se ale dostali na dno, dopadli jsme až do hloubky 450 metrů a objevili další obrovské prostory, kterými Hranická propast dál pokračuje. Jen pro představu - vypadají jako tunel o průměru 15 až 20 metrů.

Dá se předpokládat, že je Hranická propast hluboká sedm set metrů nebo dokonce kilometr, jak před lety tvrdili odborníci?
Že je ještě hlubší, to víme už teď stoprocentně. Jen nevíme, jak moc je hluboká.

Narazili jste během výzkumu na něco, co vás překvapilo?
Překvapil nás profil Hranické propasti, protože jsme předpokládali, že jsou to dvě nebo tři na sebe navazující studny. Když jsme ale v minulých dnech prováděli mapování, zjistili jsme, že je to jedna obrovská díra, která míří kolmo dolů. To bylo vcelku příjemné překvapení. Netušili jsme také, že jsou ty prostory tak obrovské - mají na délku 80 až 90 metrů a na šířku kolem 40. Když jsme tu věc konzultovali s docentem Milanem Geršlem z Mendelovy univerzity v Brně, museli jsme konstatovat, že je Hranická propast obrovskou zásobárnou vody.

Výzkumníci pomocí speciálního robota mapují Hranickou propast - léto 2022
Nový světový rekord Hranické propasti! Speleologové naměřili hloubku 450 metrů

Jak náročné byly přípravy na výzkum a ponor do hloubky 450 metrů?
Náročné to bylo hlavně z hlediska logistiky - museli jsme totiž zajistit potřebná povolení, a to jak od správců přírodní rezervace, tak majitelů pozemků, které se nacházejí v okolí Hranické propasti. Velmi složité bylo také sehnat dostupného robota, který by zpracovával data, jež jsme požadovali.
Naším cílem bylo vytvářet 3D mapu - věděli jsme, že je Hranická propast nejhlubší zatopenou jeskyní na světě, ale to pro nás nebylo prioritní. Neměli jsme do té doby vůbec zmapované prostory od hloubky 170 do 404 metrů. Naštěstí se nám podařilo sehnat maďarského robota z nadnárodní společnosti, ve které je zastoupeno šest států - jsou v ní akademické, ale i soukromé subjekty, a to z Maďarska, Portugalska, Belgie či Srbska. Konkrétní datum ponoru se podařilo domluvit během necelých dvou let, takže příprava trvala dva roky. Výsledkem bylo, že k nám 27. července přijeli na propast Maďaři s Portugalci s robotem a začali jsme s ním pracovat. Jak už to ale bývá, každé narození dítěte provází porodní bolesti, takže všechno nefungovalo tak, jak mělo - Hranická propast má totiž svá specifika. Až po třech nebo čtyřech dnech se podařilo odstranit závady a v pondělí 1. srpna jsme udělali nový rekord. Při tom jsme zmapovali veškeré prostory až do hloubky 450 metrů.

Jak technicky náročný byl výzkum?
Robot, který s námi byl na propasti, je autonomní - to znamená, že má v sobě baterie. S operátorem je spojený pouze optickým kabelem, který přenáší získaná data a slouží k ovládání robota. Aby měl operátor příjemné prostředí, zřídili jsme nahoře operátorské stanoviště - a to na poli v úrovni propasti. Specifikum robota je, že jsou tam tři operátoři a každý obsluhuje jedno zařízení, které robot má. Jeden z těch tří operátorů je vždy hlavní. Když sestupují a pokračují dolů, vytvářejí pomocí sonaru sonarové řezy, které se skládají na sebe a vytvářejí následně 3D mapu.

Poslední den výzkumu jste bádali i v Mokré rotundě. Podařilo se zjistit nové poznatky i tam?
Prostory Mokré rotundy jsme měli relativně zmapované, ale přemapovali jsme je robotem tak, abychom měli související 3D mapu těchto prostor. Tento výzkum sice končí, ale v Hranické propasti se bude bádat dál. Jsou zde totiž další dva projekty, z nichž jeden se zabývá vodou v Hranické propasti. Odebrali jsme vzorky vody, abychom byli schopni zjistit anomálie propasti, což jsou vody z teplých vývěrů. Cílem je, abychom byli schopni přiřadit teplé a studené vývěry vody do nově vzniklých map. Druhý výzkum je zaměřený na výzkum guana, které se nachází v suchých částech. Oba dva výzkumy provádějí pracovníci z Mendelovy univerzity v Brně - vodou se zabývá docent Geršl a výzkumem guana profesor Pavlík. Všechny nové poznatky se nyní budou vyhodnocovat a zpracovávat. Máme zatím obrovské množství dat, ale jen dílčí poznatky.