Zastupitelé vybírali ze dvou možností a obě zahrnují strhnutí stávající zdi, protože betonové sloupy jsou nestabilní.

„Nikdo totiž neví, zda by vydržely další povodně," vysvětlil mluvčí města Petr Bakovský.

První a dražší varianta počítá se stržením nábřežní zdi včetně základu a vybudování nové zdi na stejném místě, která by měla být tvarově i pohledově stejná.

Celá akce by stála 46,3 milionu, přičemž by se Povodí Moravy podílelo spolu s městem Hranice a Olomouckým krajem patnácti procenty, což by bylo téměř sedm milionů.

I přes finanční náročnost zastupitelé souhlasili právě s touto možností.

Dražší varianta, kvůli zdi

Ve druhé variantě by se zeď posunula na pevnější podklad a vystavěla zde břeh podobný tomu, který je na druhé straně.

Tato varianta by sice vyšla na 17,6 milionu a 2,64 by hradilo povodí Moravy, město a Olomoucký kraj, ale Hranice by tak úplně přišly o jednu z významných architektonických památek.

„Vzhledem k tomu, že tato zeď zde stojí nějakých sto let, tak už patří k typickému pohledu na Hranice, proto se zastupitelé rozhodli pro dražší variantu. Pokud s ní ale nebude souhlasit expert, přistoupí zastupitelstvo k variantě číslo dvě," pověděl Petr Bakovský.

Dle slov vedoucího tiskového oddělení Ministerstva zemědělství Radka Melichara se k ekonomické efektivitě bude vyjadřovat nezávislý strategický expert.

„Jedním z posuzovaných faktorů je, zda se navrhovaná ochrana nachází v oblasti z významným povodňovým rizikem, zda jde o záměr dle plánů povodí a nedochází k výraznému zhoršení odtokových poměrů v dané oblasti," řekl.

Předmětem posudku tak bude nejen vhodné technické řešení stavby, ale také poměrová ekonomická efektivnost.

„To znamená, že náklady na výstavbu protipovodňového opatření nepřevyšují hodnotu ochráněného majetku," vysvětlil Radek Melichar, který dodal, že posudek experta je zpravidla zpracován během jednoho měsíce od předložení žádosti.

„Tento posudek je jedním z podkladů pro jednání Posuzovací komise, která na základě předložených podkladů doporučuje nebo nedoporučuje panu ministrovi akci do programu Podpora prevence před povodněmi III," dodal.

Zamítnutí není moc pravděpodobné

Teprve až po zpracování veškerých dokumentací a získání pravomocného stavebního povolení může žadatel státní podnik Povodí Moravy předložit žádost o poskytnutí podpory na stavbu protipovodňového opatření.

„Předpoklad předložení této žádosti je v druhé polovině roku 2016," upřesnil Radek Melichar.

Dodal také, že pravděpodobnost zamítnutí žádosti není příliš vysoká, jelikož jde o součást koncepčního řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy.

„Avšak je možné, že nově schválení variantní řešení nebude v souladu s touto koncepcí. Nicméně i v případě negativního stanoviska strategického experta z důvodu nízké efektivity lze hledat spolu se správcem povodí takové technické řešení, které bude efektivnější," zakončil vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zemědělství Radek Melichar.