„Dá se říct, že s tetováním jsem se asi nějak narodil. Jako asi každý tatér jsem si odmalička kreslil různé obrázky a zkoušel co dokážu,“ začal povídání s úsměvem Václav Horák. Už od dětství měl pořád tužku v ruce. Dokonce už ve škole měl problémy, protože místo učení pořád kreslil.

„Tetování jsem prostě já. Kromě něj dělám ale i úpravy interiéru, sochy a různé plastiky,“ doplnil Václav Horák.

Nejraději má, když už člověk přijde přímo se svým nápadem a příběhem. Práce se pro něj hned stává radostnější a ve spolupráci s dotyčným člověkem pracuje na rozšíření a realizování jeho nápadu a myšlenky.

„Myslím si, že i pro zákazníka je zábavnější a lepší, když už ví co chce. Podobná věc se ale nestává pokaždé. Objevují se i lidé, kteří si vyberou až ve studiu,“ sdělil Václav Horák.

Chodí různé typy

Pokud jde o tetování v Hranicích, zájem není úplně největší.

„Řeknu upřímně, že ve větším městě by měl člověk více zájemců,“ doplnil hranický tatér. Důležité ale podle něj je, že jsou lidé spokojeni a případně se znovu vrací pro další výtvory. Podobné zákazníky má rád každý tatér, protože s dotyčným člověkem mají navázaný otevřenější a bližší vztah.

„Pokud už se vám člověk trochu otevře, je spolupráce hned lepší a jednoduší,“ připomněl Václav Horák.

Zatím se nesetkal s člověkem, který by byl celý potetovaný, jak je možné vidět u některých sportovních hvězd. „Ale chodí různé typy lidí. Někdo má třeba něco na prsou a chce pokračování na záda nebo ruce. Jsou lidé, kteří od začátku chodí a pořád společně něco tvoříme,“ řekl Václav Horák.

Důležité samozřejmě je, co si lidé nechávají na svá těla vytvořit. Pokud jde o Hranice, není možné lidi jednostranně zaškatulkovat. Většinou si vybírají ze šanonu a ve spolupráci s tatérem svůj nápad nějak dotvoří.

Malý dráček za hodinku

„Někdy jde o různé symboly, jindy si zase někdo vybere obrázek nebo něčí portrét,“ poznamenal Václav Horák

Mezi nejčastější dotazy odvážlivců, kteří míří pro své první tetování patří, jak dlouho bude vytvoření obrázku trvat. „Přesný čas se nedá říct, protože se mohou vyskytnout různé úpravy. Například se přidává barva, stínuje se, zmenšuje se a nebo naopak zvětšuje,“ upřesnil Václav Horák. Přesto nakonec prozradil, že pokud bude mít někdo zájem třeba o menšího dráčka, stráví pod jeho rukama přibližně hodinu.

Václava Horáka jeho práce baví a stala se pro něj i velkým koníčkem. „Dá se říct, že se s tetováním ztotožňuji a mám tu práci hodně rád,“ řekl na závěr svého povídání hranický tatér. (zem)