Ten spolu s Janem Kubišem, Jozefem Gabčíkem a dalšími hrdiny po atentátu na Reinharda Heydricha zemřel v hrobce chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze.

A právě tato nevědomost nedávala spát mohelnickému vojenskému historikovi Martinu Vaňourkovi, který Švarcův příběh sepsal do knihy Rotný Jaroslav Švarc Češi se nikdy nevzdávají a veřejnosti jej představil na včerejší bohoslužbě v kostele svatého Jakuba ve Velkém Újezdu.

Před tím, než jeho publikace spatřila světlo světa, prožil týdny hledáním historických pramenů, zkoumáním dokumentů a především četbou Švarcových deníků.

„Podle mého názoru je smutné, že se těmto osobnostem věnuje tak málo prostoru, proto když Armáda Slovenské republiky uvolnila Švarcův kmenový list, rozhodl jsem se, že jeho osudy sepíšu. Pak už nezbývalo než obcházet Velký Ujezd a ptát se lidí. Velkou pomocí mi byly také jeho deníky, které jsou v knize přepsány," říká autor publikace Martin Vaňourek .

Beznaděj i nástup do výsadku

Deníky Švarce, jehož úkolem bylo odstranit kolaboranta Emanuela Moravce, poodkryly historikovi opravdové příběhy mužů, kteří chtěli bojovat za okupované Československo.

„Při četbě jsem se vrátil do období, ve kterém Jaroslav Švarc žil. Procházel jsem s ním jeho osudy a byl součástí jeho příběhu. Na nějaký čas jsem se vlastně stal jeho stínem. Jeho očima jsem viděl první republiku, cestoval jsem s ním po Francii, cítil s ním tu beznaděj v okamžiku, kdy to Francouzi vzdávali, a pochopil i jeho odchod do Anglie a nástup do výsadku," popisuje Martin Vaňourek .

Právě v okamžiku nástupu Jaroslava Švarce do výsadkového kurzu se s ním jeho životopisec musel rozloučit a spolehnout se na oficiální informace.

„Vojáci si nesměli psát deníky, protože bylo všechno tajné. Potřebné informace jsem už ale měl a nic nebránilo tomu, abych příběh tohoto odvážného muže napsal, a tak ho mohla poznat i veřejnost," říká na závěr vojenský historik Martin Vaňourek.

Jaroslav Švarc

(11. května 1914 - 18. června 1942)

Jaroslav Švarc- Narodil se ve Velkém Újezdu na Olomoucku do rodiny tesaře Františka Švarce. Vyučil se cukrářem a pracoval ve svém oboru v Praze. V říjnu 1936 nastoupil vojenskou prezenční službu v Trnavě.

- V době mnichovských událostí sloužil jako velitel kulometného družstva. V lednu 1940 se svými přáteli Bohumilem Bednaříkem a Alosiem Fröhlichem odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Tam byl zařazen k československému pěšímu pluku. Zúčastnil se bojů na francouzské frontě.

- Ve Velké Británii sloužil po vzniku 1. československé smíšené brigády u 7. roty pěšího praporu a přihlásil se k plnění zvláštních úkolů v nepřátelském týlu. Po absolvování všech nezbytných kurzů se stal příslušníkem dvoučlenného výsadku TIN s úkolem uskutečnit atentát na nejznámějšího českého kolaboranta a protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce.

- Byl vysazen v noci na 29. dubna 1942 nedaleko obce Věšín na Rožmitálsku. Po seskoku, při němž utrpěl zranění, nalezl útočiště v Praze.

- Padl 18. června v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje společně s dalšími parašutisty a také Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. (mad)