„Zkušenosti z minulých let ukazují, že ze všeho nejhorší jsou prudké výkyvy teplot. Kritickým měsícem přitom vždycky bývá únor, kdy většinou porosty pomrzly," připomněl Jaroslav Mackovík, agronom Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova.

Podle něj se dá zatím jen těžko předjímat, jaký dopad bude mít nezvykle teplý leden na úrodu. Záleží především na dalším vývoji počasí.

„Jestli přijdou náhle holomrazy, bude to dosti problematické. Nebude totiž sněhová pokrývka na porosty, které vegetují. Pokud to rostlina přežije, je většinou po zdravotní stránce v ohrožení," vysvětlil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Úrodu může naopak zachránit pozvolný nástup zimy a hlavně – sníh.

„Pokud se ochladí a nasněží, tak bude dobrá. Jestli se začne ochlazovat postupně a nepřijdou nárazově silné mrazy, tak by to na úrodu nemělo mít vliv," doufá ředitel zemědělského družstva Skalagro ve Skaličce Zdeněk Matyska.

Stromy pučí, sadaři si zoufají

Majitelé ovocných stromů a sadaři si ale při pohledu na pučící stromy a typicky jarní květy, které se objevily na zahrádkách, zoufají. Stromy se totiž kvůli mírnému průběhu zimy neuložily k zimnímu spánku, koluje v nich míza, a mají nasazené pupeny.

„Zatím je to dost špatné, protože nedošlo k žádnému ochlazení, a stromy už začínají vegetovat. Kdyby nastal razantní pokles teplot, mohlo by dojít k poškození pupenů. Navíc přezimovali škůdci, včetně myší a mšic, a to ve větším množství, než jindy. Úroda tedy může být ohrožena – více než jablka, která jsou odolná, asi broskve a třešně," řekl sadař Antonín Ryšánek ze Zemědělského družstva Podhradí v Týně nad Bečvou.

Ten prý tak extrémně teplou zimu nepamatuje. „Třináct stupňů v lednu, to je opravdu spíše výjimka. Většinou byla zima vždycky normální, a pak to namrzlo na jaře," vzpomněl.