Proč? Část z nich si navykla na minutky v restauracích a fast foody, jiní se chtějí odlišit od davu. V jedné z přerovských škol to dokonce došlo tak daleko, že zdejší studenti založili „ligu proti jídelně“ a na internetu diskutují o nešvarech ve stravování.

„Školní jídelně se vyhýbám obloukem. Ještě jsem tu totiž nejedla jídlo, které by mi chutnalo. Mrkev, luštěniny, fuj,“ otřásla se odporem dívka jedné z přerovských středních škol.

Podle jejích slov je nechození do jídelny mezi spolužáky módním trendem. „Když můžu, najím se raději v hodině volna, nebo to vydržím bez jídla až do odpoledne,“ dodala studentka.

Studenti nižších ročníků přerovského gymnázia Jana Blahoslava si dokonce vytvořili vlastní internetové stránky, na nichž zveřejňovali své příhody a dojmy ze stravování ve školní jídelně.

Jaké to je najít v jídle vlas

„Snažíme se návštěvníkům stránek vtipnou formou sdělit naše zážitky. Věřte mi, že pokud najdete ve svém obědě nehty, žvýkačku nebo chomáček vlasů, budete se chtít o tuto nevšední záležitost podělit se svými spolužáky,“ shrnula aktivitu studentů Alžběta Studená z kvarty.

Podle jejích slov se studenti denně potýkají s neochotným personálem a malým prostorem jídelny. „Na tak malou jídelnu, kterou disponujeme, je takové kvantum studentů neúnosné. Studenti si někdy s obědem nemají kam sednout a musejí čekat, až se jim nějaké místo uvolní,“ řekla Alžběta Studená.

Jídelny dělají maximum

I přes výhrady některých studentů ke stravě se ale zdá, že jídelny pro zajištění kvalitní stravy dělají maximum. „U nás se to hodně změnilo k lepšímu. Vaříme minimálně dvě jídla denně a máme také takzvaný spotřební koš.

To znamená, že musíme dbát na to, aby děti dostávaly ve stravě určité množství tuků, cukrů, bílkovin a dalších látek, nezbytných pro jejich zdravý vývoj,“ přiblížil ředitel Jiří Zais ze školní jídelny v Hranicích, která denně zajišťuje stravování pro 650 až 700 žáků a studentů zdejších škol.

Podle jeho slov musí strava vyhovovat evropským normám. „Do škol pravidelně chodí kontroly z hygieny, která dodržování norem sleduje,“ podotkl Zais. Jeho slova potvrzují i v Přerově.

„Řídíme se přísnými normami a vyhláškami a ty dodržujeme,“ řekla vedoucí školní jídelny v Přerově. Z vyjádření krajských hygieniků vyplývá, že v rámci Olomouckého kraje není závadná jídelna nebo výdejna a při kontrolách se naráží jen na drobné nedostatky.

Hygienici nenašli nedostatky

Na Přerovsku přitom projde pravidelnými kontrolami na 72 školních jídelen a celkem 100 výdejen. „Problémů není moc a stravování je po hygienické stránce na úrovni. Kontrolují se všechny školní jídelny v regionu a zajímá nás hlavně dodržování platných právních předpisů. A to jak evropských, tak i našich,“ přiblížila Dana Vránová z přerovského pracoviště krajské hygienické stanice.

Hygienici se podle jejích slov zaměřují na dodržování nařízení evropského parlamentu o hygieně potravin, které je zakotveno ve vyhlášce. „Zajímá nás ale i skladování potravin nebo zda nejsou prošlé. Součástí prověřování je i stavebně technický stav jídelen, proces manipulace s odpady a provozní hygiena,“ popsala.

Situace v jídelnách je ale, jak dodala Vránová, ve všech směrech lepší než před lety. „Pokud se vyskytne problém, je to skutečně výjimka,“ uzavřela Vránová.

Petra Poláková - Uvírová, Lukáš Cagášek