I přes viditelný zelený povlak na hladině u břehu se lidé ve vodě dále koupají.

„Tohle nejsou sinice. Je to nepořádek z okolí. Napadal sem prach, pyl a také se teď seče obilí," poukazují na blízká pole Věra a Drahomíra Hudečkovy z Lipníku nad Bečvou.

„Na Jadran se chodíme koupat pravidelně, voda je bezvadná," shodují se.

Stejný názor mají i další návštěvníci. „Není tam nic, co by do vody nepatřilo. Jsme tady po dlouhé době a voda vypadá dobře," řekla Tereza Zapletalová z Přerova.

Vodní plocha Jadran oficiálně není uvedena jako koupaliště a koupání je zde dlouhodobě na vlastní nebezpečí.

Potřeboval by vypustit

Obec Osek nad Bečvou tady na vlastní náklady zajišťuje vždy na začátku a uprostřed léta měření kvality vody.

„Zatím sinice potvrzené nemáme. V červnu tady byl nález vodního květu, který sinice může signalizovat, proto jsem na tento týden objednal další rozbor," uvedl starosta Martin Engl.

„Je to přírodní vodní plocha, ne koupaliště a každý podle pohledu či zápachu musí zvážit, jestli půjde do vody. Žádné zdravotní problémy nemám hlášené a za posledních šest let, kdy si rozbory necháváme dělat, sinice na Jadranu nebyly," dodal.

Obec, v jejímž katastru Jadran leží, má povolení napouštět povrchovou vodu ze Strhance, ale pouze pokud je čistá.

Dalším faktem je, že za svou téměř dvacetiletou historii nebyl Jadran nikdy vypuštěn.

„Jadran se otevřel v roce 1998, bylo by ho potřeba vypustit. Dříve jezero během zimy vymrzlo a spravilo se to, ale to už při současných teplotních podmínkách neplatí," zmínil starosta.

Vybudování požeráku či jiného typu vypouštěcího zařízení je pro obec příliš velká investice.

Přítoky se živinami sinicím svědčí

Na závěry, zda-li sinice na Jadranu jsou, si musí lidé ještě několik dní počkat.

„V červnu jsme udělali jen bakteriologický rozbor, ten vyšel dobře. Po nálezu vodního květu jsme se dohodli, že uděláme rozbor na chlorofyl a sinice," přiblížil Martin Halata, zástupce vedoucího laboratoří olomouckého pracoviště Zdravotního ústavu v Ostravě, který má zdejší odběry na starost.

Podle jeho slov je faktorů pro růst bakterií více.

„Dá se říci, že máme lokality, kde je šance na růst sinic větší. Neznám technologii odtoku na Jadranu, jsou tam různé přítoky, třeba odpadní vody, které v sobě obsahují dusík a fosfor. Je tam hodně živin. I to přispívá," zmínil.

Ovlivnit výskyt případných sinic může i počasí.

„Historicky se stalo, že bakterie skokově zmizely, když se rychle ochladilo nebo zapršelo. Nevím, jestli to bude případ Jadranu, to brzy zjistíme," uzavřel Martin Halata s ohledem na nedělní přeháňku.