Podle mínění místních lidí je kácení na některých místech zbytečné a mají za to, že by mělo město likvidaci stromů regulovat.

Zástupci odboru životního prostředí přerovského magistrátu však tvrdí: „Je pravda, že je veřejnost naštvaná. Jedni nám ale zazlívají, že kácíme stromů hodně, jiní naopak, že málo,“ shrnul šéf odboru životního prostředí Pavel Juliš.

„Ať vydal rozhodnutí kdokoliv, vypadá teď místo hodně smutně,“ kritizoval třeba Lubomír Dostál z Přerova fakt, že bylo vykáceno stromořadí v Bartošově ulici.

Podobně negativní reakce zaznívaly před časem i z ostatních částí města. „Měli jsme kousek od domu krásný strom a teď je tam prázdno. V Přerově je tak málo stromů, a to málo ještě musí pryč,“ dodala mladá žena z Kozlovské ulice.

Důvodem kácení stromů v těchto dnech je, že se tyto práce musejí provádět v době vegetačního klidu. To je tedy zhruba do konce března.

„Z menší části se kácí kvůli uvolnění místa pro perspektivnější dřevinu. Jindy je to z bezpečnostních důvodů, protože ulomením větve hrozí úraz chodce nebo poškození majetku,“ podotkl Pavel Juliš.

Stromy se však kácejí i na základě požadavků investora a v souvislosti s plánovanou stavbou. „Neudělujeme povolení všem. I když je běžné, že se na město obrátí i samotní majitelé domů,“ dodal šéf odboru.

„Majitelům domů například vadí, že strom zaclání a chtějí ho nechat zlikvidovat. Někdy jen proto, že listí ucpává rýny a znečišťuje fasády. Dalším častým argumentem těchto občanů je pak to, že je obtěžuje pyl,“ vysvětlil Juliš.

V poslední době byly v Přerově vykáceny například stromy ve Dvořákově ulici, na Kopaninách nebo v ulici Velká Dlážka. Asi nejvíce ale obyvatele pobouřilo vykácení stromořadí v Bartošově ulici.

„Důvodem bylo, že tyto stromy přestaly plnit svou estetickou funkci,“ vysvětluje Juliš. Podle jeho slov je počet stromů, které se kácí, každý rok přibližně stejný.

„Průměrně to vychází na pět set stromů ročně. V roce 2004 to bylo 472, o rok později 567 a v roce 2006 428,“ srovnal s předchozími lety Juliš.