Ale ani toto datum není zatím definitivní. „Objednávky nepřijímám, čekám až na to, jak se vláda vysloví. Stále je vše jen prozatímní a termín otevření se může ještě posunout,“ okomentovala současný nouzový stav hranická kadeřnice Diana Kučová.

Kadeřnictví jsou zavřené po vyhlášení nouzového stavu od 14. března. Už jste druhý měsíc bez příjmu, jak zvládáte tuto situaci?
Naštěstí nemám žádný úvěr ani půjčku, takže žádné pravidelné splátky mě netrápí. Sociální a zdravotní mám odpustili do září, což určitě většina živnostníků, kteří nyní pracovat nemohou, uvítají. Můj manžel má naštěstí práci stále, takže jsme bez prostředků nezůstali.

Využila jste podporu státu pro živnostníky?
Ano, toho jsem využila, je to jako základní plat. Je dobře, že nám stát dal alespoň něco. Velice těžké to mají samoživitelky i drobní podnikatelé, pro které je jejich živnost jediným příjmem v domácnosti a přišli o něj ze dne na den.

Město Hranice se rozhodlo také pomoci a odpustilo nájmy živnostníkům, kterým pronajímá prostory, což se týká i vašeho kadeřnictví.
Odpustilo mi dva nájmy, takže jsem tyto ušetřené peníze použila na nákup materiálu a šila jsem roušky pro obec.

Co říkáte na to, že podle vlády budete moct znovu otevřít až ve třetí vlně, tedy 25. května?
Vzhledem k té situaci jsem ani nepředpokládala, že bychom otevřeli dříve. Jak sleduji situaci u nás i v zahraničí, tak ty kroky pokládám za dobré.

Zákazníkům určitě chybíte, jezdíte je stříhat domů?
Ne, respektuji nouzový stav. Doma se staráme o starší rodiče a sedmadevadesátiletého dědečka, takže se bojím o zdraví celé rodiny a určitě nechci riskovat.

Po znovuotevření se nejspíš nezastavíte, už máte představu, kolik hodin budete denně pracovat a přijímáte už nyní objednávky?
Objednávky nepřijímám, čekám až na to, jak se vláda vysloví, stále je vše jen prozatímní a termín se může posunout. Po znovuotevření hodlám být v práci tak, ať mě to samotnou neskolí, takže se budu držet původní pracovní doby. Ale nikdo ještě pořádně neví, jak to má fungovat. Je obrovská neinformovanost. Nikdo neví, za jakých podmínek otevřeme.

Tušíte, jak by to mohlo vypadat?
Problémem tam bude časová zóna, zvládneme jen jednoho klienta na provozovně. Už nyní si zjišťuji nová hygienická pravidla, musím zajistit vybavenost pro nás a také pro klientky. Nakupuji jednorázové pláště, roušky a dezinfekci, ta se ale shání hodně špatně. Všechny tyhle nové a nutné podmínky povedou ke zdražování. Chci být připravená, ale zaběhnutí provozu bude hodně náročné a nadlouho. Nejhůře na tom budou kosmetičky nebo tatéři. Pro mě je rozumné raději otevřít pomalu, jednotlivě a systematicky a ustojíme to. Pokud by se zvyšovala nakažlivost, tak raději ani neotevřu.

Jak nyní trávíte to nucené volno?
Hraji si na učitelku, kuchařku, ošetřovatelku a zahradnici (smích). Doma mám dva středoškoláky, starám se o nemocné rodiče a dědu, pak také o dvě veliké zahrady a jednu malou. Takže se vůbec nenudím. Po mé práci je mi smutno hodně, ale musíme vydržet.