„Seřaďte se, sjedeme to ještě jednou,“ rozdala poslední pokyny číšníkům provozní hotelu Zuzana Kopečková. „Choreografie“ slavnostního banketu má totiž jasná pravidla. Vyšňořená a nervózní obsluha udělá kvapem zástup za dřevěnou zástěnou.

„Tak, a teď si vyzkoušíme, jak poneseme předkrm,“ nese se místností. Číšníci a servírky v těsném zástupu za sebou míří téměř tanečními kroky na „plac“. Demonstrují, že v rukou drží talíře a s jednou rukou za zády se sklánějí nad stůl. Celá procedura se pak opakuje ještě několikrát.

„Jako první musíme obsloužit prezidentský pár, a teprve potom zbývající hosty. K dispozici budeme mít čtrnáct číšníků, z toho jsou čtyři naše pracovnice a zbytek studentky hotelové školy. Jsme nervózní, to dá rozum,“ popsala své pocity Kopečková.

Bála se, že by vylila polévku

Nervozita s blížícím se polednem rostla. „Je to má první zkušenost. Klepou se mi ruce a jsem jedině ráda, že pan prezident nebude mít polévku, určitě bych ji vylila,“ svěřila se studentka hotelové školy v Kroměříži Kateřina.

Do jídelního sálu začínají vcházet první hosté. Většinou si jen na označené místo položí věci, a pak zase odcházejí.

Co tady děláte?

Z pozorování mumraje vyruší jednoho z nás muž v obleku, kterému z ucha vyčnívá zakroucený drát. Podává mi ruku a ptá se.

„Co tady děláte? Za chvíli přijede pan prezident, tak vás žádám, abyste opustil tento prostor,“ říká s klidem pracovník prezidentské kanceláře. Nezbývá nic jiného, než se přesunout před hotel a očekávat příjezd hlavy státu.

Prostranství před ním bylo asi dvacet minut před slavnostním banketem, jehož se kromě prezidentského páru a představitelů města zúčastnili také zástupci vysokých škol z Přerova a Olomouce, úplně vylidněné. „Přišli jsme se na pana prezidenta podívat, ale jen zdálky. Šli jsme z oběda, a tak tady teď na něj čekáme,“ řekli starší manželé, kteří opatrně postávali asi dvacet metrů od hotelu.

S projevem zabodoval fedrfechtýř

Se svou vlastní zdravicí dorazil na místo také fedrfechtýř z Přerova František Červený. Ten nabízel pracovníkům prezidentské kanceláře, že zdravici přečte v historickém oděvu na odpoledním mítinku na náměstí T. G. Masaryka.

„Vracím se z dlouhých cest a bádání po bájném Velkomoravském hradství a je mi ctí uvítat Vás na této půdě, k navrácení lesku a proslulosti hradu Přerov,“ přečetl část pozdravu. Ochranka se k němu ale chovala shovívavě.

Jako první dorazila k hotelu manželka prezidenta Livia Klausová, jíž předal kytici ředitel hotelu Jana Pavel Čada. „Jsem rád, že vidím také vás,“ pozdravil ji šéf hotelu a první dáma s vtipem zareagovala: „To znamená, že jindy jezdí pan prezident sám?,“ zasmála se.

Zaplaveni po kotníky

Asi po pěti minutách se objevil také Václav Klaus. „Já myslím, že jste byli zaplavení až sem, po kotníky,“ vyjádřil svou solidaritu s majitelem hotelu prezident. Ten jezdil do Přerova ještě coby premiér často hrát tenis a loni se zde zúčastnil také slavnostního předávání ocenění nejlepším tenistům roku Zlatý kanár. Po uvítacích proslovech hosté zasedli k obědu.

PETRA POLÁKOVÁ – UVÍROVÁ

TOMÁŠ INDREI

SOUVÍSEJÍCÍ: Přerovské menu pro prezidenta: tradiční moravská kuchyň