„V současné době jsou na skladu obě očkovací látky, FSME i Encepur. Největší zájem o zakoupení vakcíny mají rodiče malých dětí, ti k nám v těchto dnech přicházejí nejčastěji,“ popsala Anna Petrášová z lékárny U Kostela v Přerově. Její zkušenost potvrzuje i jedna z maminek.

„Dcera jede na školu v přírodě, takže jsem ji nechala v předstihu naočkovat. Nechci nechat nic náhodě, protože klíšťat je prý letos hodně a jen repelent tak malé dítě neochrání,“ svěřila se Daniela Tománková z Přerova.

Hygienici už potvrdili první onemocnění klíšťovou encefalitidou v Olomouckém kraji. Konkrétně Přerovsku se ale zatím tato nebezpečná nákaza vyhýbá.

„Zatímco v roce 2009 se za celý rok objevilo osm případů, v loňském roce byly pouze tři a letos dosud žádný,“ upřesnila krajská hygienička Růžena Haliřová.

Podle ní se můžou nechat lidé naočkovat i nyní, přestože je sezona klíšťat v plném proudu.

Na zahradách, kde jsou posekané trávníky, prý větší riziko přisátí klíštěte nehrozí. „Horší je to ve vysoké trávě a lesních porostech. Lidé by si měli navíc uvědomit, že repelenty nemají účinnost po celý den, ale jen dvě hodiny. Důležitá je tedy důsledná prohlídka po návratu z lesa,“ radí Haliřová.

Velkou roli ale hraje i to, kam lidé do přírody vyrazí. Zda do oblastí s nízkým nebo naopak vysokým nebezpečím nákazy.

Například na Olomoucku jsou rizikovou oblastí lesy předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, větší výskyt je i v bezprostřední blízkosti Šternberka.

V lesích na Přerovsku je naproti tomu riziko nízké, jen v okolí hradu Helfštýna a vrchu Maleník je střední až vysoké.

Začíná jako chřipka, může ale dojít až k obrně nervů

Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu. Závažnost průběhu závisí na fyzickém stavu pacienta a jeho imunitním systému.

„Nemoc má dvě fáze. První nastupuje většinou sedm až čtrnáct dní po přisátí klíštěte v podobě netypických chřipkových příznaků a projevuje se několikadenním zvýšením teploty, horečkami, bolestmi hlavy, malátností, nevolností, případně bolestmi v kloubech,“ řekla hygienička.

Pacient se pak cítí asi týden zcela zdráv.

Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami. V různé intenzitě se rozvíjejí příznaky postižení centrálního nervového systému, nemocný si stěžuje na bolesti hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, může mít poruchy paměti, spánku, závratě nebo svalový třes.

U nejtěžší formy se mohou vyvinout až obrny nervů a dojít k selhání životně důležitých center.