Šestiletá holička ještě navštěvuje Mateřskou školu v Opatovicích, už dva roky se ale na Základní umělecké škole v Hranicích věnuje hře na klavír.

Přestože se hned při své první soutěži dočkala obrovského úspěchu, sama si tento fantastický výsledek zřejmě ještě neuvědomuje.

„Ona asi ani pořádně neví, že soutěž vyhrála. Minulý týden se mě například zeptala, jak vlastně Brně dopadla. Tento úspěch v ní ale příliš živit nechceme,“ řekla maminka své úspěšné dcery Kateřina Číhalová, která je zároveň učitelkou na Základní umělecké škole v Hranicích.

Se svojí dcerou však na klavír cvičí jen doma. Výuku v umělecké škole přenechala učitelce Markétě Láskové.

Rozárka však našla vztah k hudbě právě prostřednictvím své maminky. „Sama jsem ale neplánovala, že Rozárka bude hrát právě na klavír. To, že si vztah ke klavíru získá tak brzo, mě vůbec nenapadlo,“ řekla Kateřina Číhalová s tím, že Rozárka začala s klavírem až pod vedením Markéty Láskové.

Začal ji fascinovat i notový zápis

Právě pod jejím dohledem začínala malá klavíristka nejprve s lidovými písněmi, brzy ji ale začal fascinovat i notový zápis. „Trošku nás to zarazilo, u malých dětí se s notami tak brzo nezačíná. Šlo jí to ale velice rychle a díky tomu ji hraní začalo hodně bavit,“ popsala učitelka.

Takové zjištění podle Markéty Láskové rozhodně není zcela běžné. „Učím i starší žáky, ale noty většinou tak dobře osvojené nemají. Řekla bych, že Rozárka vyniká také výbornou koordinací rukou,“ doplnila.

Teprve na brněnské akci, kde se Rozárka konfrontovala s dětmi ze zahraničí, si Kateřina Číhalová naplno uvědomila, co se v její dceři skrývá. „Slyšela jsem ji každý den a její hra na klavír mi připadala docela běžná. Když jsem ji ale najednou viděla v té konkurenci, uvědomila jsem si její kvality,“ řekla učitelka Číhalová.

Její dcera hraje na klavír od svých čtyř let, už předtím ale v Základní umělecké škole v Hranicích navštěvovala dětský pěvecký sbor.

Obě učitelky jsou na úspěch malé hudebnice náležitě hrdé. „Je to naše kolektivní práce s kolegyní Katkou Číhalovou, ale chtěla bych také poděkovat paní profesorce Monice Tugendliebové, u které jsme byly dvakrát na konzultaci. Je vždy naší velkou oporou,“ řekla učitelka Lásková.

Půl roku příprav

Společně s malou pianistkou se na brněnské vystoupení připravovaly asi půl roku.

„Na soutěž jsem cvičila hodně dlouho. Doma si za klavír sednu, až maminka přijede z práce. Jinak si nejradši hraju s Karličkou, to je moje panenka,“ vysvětlila šestiletá dívenka, která si mimo jiné velice ráda maluje. Kromě toho má mnoho běžných dětských zájmů.

Nadaná žákyně vystoupila v Brně v nejnižší věkové kategorii do šesti let a uspěla celkem se čtyřmi kontrastními skladbičkami – dvěma od Wolfganga Amadea Mozarta, jednou od George Telemanna a od Christiana Neefeho.