Nízkoprahovékluby naplňují volný čas dětem od sedmi do dvaceti let. Všechny pocházejí z rodin, ve kterých se vyskytují takové problémy jako jsou krádeže nebo další kriminální činy, požívání drog či negativní důsledky rozpadu rodiny.

Do klubovny Fénix na třídě 1. máje v Hranicích chodí hrát hry nebo rozvíjet svůj talent malováním na sklo a jinými výtvarnými technikami dvacet dětí. Stejná je i kapacita klubu na Potštátě.

„Mají tady také k dispozici člověka, který se stará o jejich potřeby a řeší s nimi problémy,“ dodala zajímavou informaci jedna z pracovnic klubu Kateřina Šmídová.

Nízkoprahovýklub má ze zákona ohlašovací povinnost. Pokud tedy narazí u dětí na problém, který by mělbýt řešen, upozorní na to instituci s názvem Sociálně právní ochrana dětí. Na Hranicku se to však nestává příliš často.

„Maximálně jednou za rok,“ konkretizovala Šmídová. S méně závažnými problémy mají děti v klubu šanci i na dvojí sezení s psychologem. „Víckrát už je tam ale doprovázet nemůžeme. Naše možnosti jsou totiž dost omezené,“ konstatovala pracovnice Fénixu.

Sociálně slabé zázemí učí tyto děti větší samostatnosti. Musejí totiž čelit těžkým životním situacím mnohdy od útlého dětství. „Jsou víc drzí a otrkaní, ale také více sebevědomí. S životem proto dokážou bojovat lépe než ostatní děti,“ nabídla jiný pohled na své svěřence Šmídová.

Ona a další dvě pracovnice připravují pro děti i výlety. Jezdí na motokáry, na bazén, na svatý Hostýn nebo do zemědělské usedlosti, kde si zkoušejí práci na statku.

Nízkoprahový klub je financován z nejrůznějších grantů, například z programu prevence kriminality. Byl založen v roce 2007, provozuje ho hranická charita a dotuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro děti je k dispozici zdarma.

„Jsem tady dneska poprvé a docela se mi tu líbí,“ řekla dvanáctiletá Tereza z Hranic, která se hned chopila barev na sklo a vyzdobila si misku. O Fénixu jí prý řekla kamarádka. (ka)