Podle politologů ale není co slavit. Nejen že komunisté nikdy z veřejného života neodešli, ale po letošních krajských volbách slaví triumfální návrat k moci. Na Přerovsku je přitom zcela specifická situace – komunisté zde obsadili čelní místa téměř v každých volbách. Vyhráli i těsně po revoluci – v listopadu 1990.

„Komunisté zvítězili na Přerovsku i přímo v Přerově už v prvních komunálních volbách po sametové revoluci, které se konaly v listopadu roku 1990,“ shrnula údaje z publikace o volebních výsledcích v obcích okresu Přerov, kterou vydal přerovský Český statistický úřad, Daniela Kolečářová ze Státního okresního archivu v Henčlově.

Tehdejší hybatel politického dění v celé republice – Občanské fórum - na Přerovsku obsadil až třetí místo. „Komunisté získali v roce 1990 v obcích na Přerovsku 20,1 procent hlasů a Občanské fórum skončilo třetí s 10,8 procenty, a to až za koalicí Práva a života a Hnutí Brontosaurus,“ řekla pracovnice archivu.

Podle jejích slov ale získalo Občanské fórum více mandátů v zastupitelstvu než KSČM. Komunisté vyhráli volby těsně po revoluci i v samotném Přerově - získali zde totiž 23,3 procent hlasů a v těsném závěsu za nimi bylo Občanské fórum s 22,1 procenty.

Stejně úspěšní byli pohrobci totalitní strany i ve volbách v následujících letech. Jen komunisty vítězné strany - ODS a později ČSSD – nikdy nepřizvaly k otevřené spolupráci.

V komunálních volbách v roce 1994 skončili komunisté na Přerovsku na druhém místě hned za vítěznou ODS, v roce 1998 byli druzí za ČSSD, v roce 2002 dokonce komunisté volby na Přerovsku vyhráli. Pokles zájmu o tuto stranu nastal až ve volbách v roce 2006, kdy byli až na čtvrtém místě.

„Komunisté v regionu nikdy nepřestali vládnout, řada z nich se totiž objevuje i na kandidátkách různých nezávislých uskupení a nebo v ČSSD,“ komentoval polistopadovou situaci disident a antikomunista Vladimír Hučín.

V této souvislosti bylo často skloňováno hlavně jméno bývalého starosty a později i primátora Přerova Jindřicha Valoucha (ČSSD), který se nikdy netajil titulem RSDr., který získal díky absolvování vysoké školy politické za bývalého režimu.

Nemáme předsudky

A jaká je situace v regionu nyní? V některých obcích na Přerovsku mají komunisté výrazné zastoupení v zastupitelstvu a někde se dokonce dostali i do užšího vedení.

Například v Měrovicích nad Hanou jsou v patnáctičlenném zastupitelstvu čtyři komunisté, z toho dva v radě. „V takovém složení se dostávají do vedení obce téměř po každých volbách, ale spolupráce s nimi je dobrá,“ řekl starosta Měrovic nad Hanou František Jašek (nez.)

Komunisté se drží ve vedení obce už od listopadové revoluce také například v Rokytnici. „Po volbách se do vedení obce dostanou vždycky tak tři zástupci komunistické strany. Po posledních volbách sedí jeden v radě a dva v zastupitelstvu. Na spolupráci s nimi si ale stěžovat nemůžeme. Řekli jsme si, že nebudeme politikařit, ale budeme se snažit o rozvoj obce,“ dodal také starosta Rokytnice Vojtěch Soldán.

Spolupráci s komunisty si pochvalují i v Lazníkách. „Naše místostarostka je z KSČM a je to schopná ekonomka. Nemáme předsudky a jednáme vždy na bázi toho, co je prospěšné pro celou obec. Domluvíme se na všem,“ poznamenala zase starostka obce Hana Vagrčková (nez.).

Stříbrnice: komunistům se nic nelíbí

Opačné zkušenosti však mají ve Stříbrnicích na Kojetínsku. Podle zdejšího starosty Františka Holíka komunistům pomalu narůstá hřebínek.

„Co jsem v zastupitelstvu, je to čím dál horší. Všechno, co chceme udělat, u nás komunisté bojkotují. Nedávno jsme chtěli třeba opravit kapličku a řekli nám, že je to zbytečné. Pak jsme zase chtěli zbudovat veřejné osvětlení a ptali se, proč by se vlastně v obci mělo svítit. A tak je to téměř se vším,“ shrnul své zkušenosti starosta.

I když v přerovském regionu převládají obce, kde se bez spolupráce s komunisty neobejdou, najdou se i takové, kde členy komunistické strany v zastupitelstvech nemají.

Takovou obcí je například Tučín. „Téměř všichni ve vedení obce jsme bez politické příslušnosti. Pouze jeden ze zastupitelů je členem KDUČSL. Po sametové revoluci se do vedení obce sice pár komunistů dostalo, ale nikdy nebyli v převaze. Při posledních volbách už však nekandidoval ani jeden člen KSČM. Důvodů může být několik. Buď si komunisté myslí, že by nezískali důvěru u voličů, nebo se už u nich prostě vytratil zájem politicky se angažovat,“ domnívá se starosta Tučína Jiří Řezníček (nez.).

Ze statistických údajů vyplývá, že komunistů na radnicích přerovského regionu ubývá. Podle olomouckého politologa Pavla Šaradína se ale dá jen stěží odhadnout, jaký výsledek přinesou komunistům komunální volby v roce 2010.

„Je těžké prorokovat, jaký úspěch budou mít za dva roky ve volbách komunisté. Každé volby jsou totiž něčím specifické. Pokud ale dnes po krajských volbách slaví v některých místech republiky úspěchy, pak to ještě neznamená, že se ze stejného úspěchu budou těšit znovu,“ myslí si politolog Šaradín.

Počet členů KSČM v zastupitelstvech

město/rok 1990 2006

  • Přerov 10 7
  • Hranice 6 4
  • Lipník 6 3
  • Kojetín 6 3
  • Tovačov 4 2

    Petra Poláková-Uvírová, Dagmar Rozkošná