Jak byste popsal obec Potštát?

Potštát je historické město s rozlohou 4860 hektarů a 1180 obyvateli. První zmínky o obci spadají do 14. století. V současnosti se staráme o dalších pět obcí, které patří pod Potštát. Jedná se o Lipnou, Kyžlířov, Kovářov, Boškov a osadu Michalov, která je víceméně rekreační, protože trvalé bydliště tam má jen jeden člověk. V roce 2007 Potštát navíc získal zpět titul města.

Jak dlouho působíte jako starosta této obce?

Starostou jsem pátým rokem. Zvolen jsem byl znovu v říjnu roku 2010.

Je něco, co se vám během této krátké doby povedlo, za co byste se pochválil?

Sám sebe chválit nemůžu, protože nic není jen moje zásluha. Na schvalování různých projektů a akcí, ve kterých nyní pokračujeme, se podíleli všichni, jak zastupitelé minulí, tak i ti současní. Zásluhy má i Mikroregion Hranicko a město Hranice, neboť s nimi spolupracujeme při realizaci několika projektů.

Které projekty jste tedy od loňského roku uskutečnili?

Od loňského znovuzvolení se nám za jeden a půl milionu korun podařilo opravit střechu na škole, začali jsme budovat infrastrukturu pro osm nových bytových jednotek, která bude stát zhruba dva a půl milionů korun, a osadili jsme biokoridor. Na začátek školního roku se nám také povedlo otevřít nové dětské hřiště u školy.

Můžete zmínit ještě něco, co se v obci povedlo zlepšit?

Letos jsme opravili části místního rozhlasu, staré kabelové vedení už totiž nevyhovovalo. Sice to není úplně stoprocentní, ale stav se určitě zlepšil. V některých místních částech jsme také rozšířili veřejné osvětlení, protože tam byla tmavá místa. Loni jsme se finančním příspěvkem podíleli na opravě střechy kostela. Letos uvidíme, jak na tom budeme s penězi, ale nějakou částkou bychom přispět chtěli.

Měl jste nějakou konkrétní vizi, s kterou jste přebíral funkci starosty?

Vizí je spousta, ale musíme žít na zemi a dělat to, co je potřeba a na co máme peníze. Ne vždy ale všechno vyjde tak, jak bychom chtěli.

Jaké projekty se v současné době v obci realizují?

Projektů máme nachystaných spoustu. Společně s obcemi soustředěnými do Mikroregionu Hranicko chystáme protipovodňová opatření, což znamená, že budeme pořizovat hlásiče, hladinoměry a srážkoměry. Jedná se především o prvotní krok, abychom věděli, jak se chovají okolní toky.

Potštát má už dlouho problémy s kvalitou pitné vody. Budete situaci v blízké době nějak řešit?

Po zhruba pěti nebo šesti letech jsme spustili projekt Voda pro Potštát, protože v obci máme špatnou vodu z přírodní hráze, která se upravuje. Vodu ze skupinového vodovodu vedoucího z Hranic, s jehož stavbou se začne již tento týden, bude čerpat i Radíkov, Středolesí, Uhřínov, Boškov a Potštát. Celá akce bude stát asi 33 milionů korun a podílí se na ní Ministerstvo zemědělství, Olomoucký kraj, VaK Přerov, Potštát a Hranice. Samotná stavba potrvá asi devět měsíců a měla by být hotová v příštím roce. Pro Potštát je projekt velkým přínosem, protože voda je ve městě opravdu špatná.

Proč ke stavbě vodovodu dochází až teď?

Už se to táhne dlouhou dobu. Projektová příprava je velmi náročná a složitá, protože vodovod vede přes spoustu katastrů, kde je mnoho různých vlastníků pozemků. Nějakou dobu také zabralo vyřizování dotací, bez kterých bychom na nový vodovod nikdy nedosáhli. Dotací jsme se ale konečně dočkali, je to pro nás velká pomoc.

Byla kvalita vody na Potštátu vždy problémem?

Většinou ano, ačkoliv byly výjimky. Ve vodě je hodně manganu a hořčíku, což pro organismus není to nejlepší. Ale žijeme tady a zvykli jsme si na to.

Zajistí nový vodovod vodu pro celý Potštát?

Vodovod povede do všech místních částí kromě Lipné. V Lipné však žije pouze šedesát obyvatel a dostat tam vodu by stálo patnáct milionů korun. Žádný dotační titul nám na realizaci tohoto projektu nedá tolik peněz. Vymysleli jsme však několik variant, jak bychom vodu mohli zajistit.

Jaké to jsou varianty?

Uvažovali jsme o vrtaných studnách, ale ani studna dnes nezaručuje kvalitní vodu, protože hladina spodních vod rok od roku klesá. Samozřejmě nám vadí, že obyvatelé Lipné nemají vodu, ale zkrátka si to zatím nemůžeme dovolit.

Plánujete do budoucna realizaci dalších projektů?

Projektů je hodně. V rámci protipovodňových opatření bychom chtěli vybudovat suchý poldr, protože v jedné části obce při jarním tání dochází k lokálním záplavám. Dále máme nachystané kompletní zateplení školní budovy, na které zkoušíme získávat dotace, ale zatím se nám nedaří. Zaměřujeme se také na opravu místních silnic vedoucích kolem nových lokalit s rodinnými domy, kde kromě elektřiny a vody není žádná infrastruktura.

Co byste chtěl zlepšit v obci do konce svého volebního období?

Všechno. Chtěl bych uskutečnit opravu místních komunikací v obcích, které k nám náleží, protože jsou ve velmi špatném stavu. Rovněž bychom chtěli zlepšit občanskou vybavenost a v přilehlých obcích vybudovat další hřiště, ať maminky mají místo na posezení a jejich děti na hraní.

Podílí se obec na nějakém dlouhodobém projektu?

Po etapách pokračujeme v opravě zámku. Za posledních deset let jsme do oprav investovali 15 milionů korun. Kolegové, kteří na úřadě byli přede mnou, začali spravovat nádvoří a udělali nové omítky. Já jsem na jejich činnost navázal. Položila se tak nová dlažba v nádvoří, částečně jsme opravili střechy a spravili dvě strany fasády zámku. Je to dlouhodobá akce. Ve městě navíc máme mnoho památek, na náměstí stojí několik sousoší a hodinová věž, ale peněz na jejich opravu není.

Kdy byl zámek postaven?

První zmínky o zámku pochází ze 14. století. Kdysi to byl hrad, ale po vyhoření se na jeho základech postavil zámek, který byl postupně přestavován. Městský úřad v zámku sídlí od roku 2005. Před lety v něm fungovala mateřská škola, v dobách minulých tam byly školní dílny a zámek se dokonce využíval jako tělocvična.

Jaké spolky na Potštátu máte?

Sbor dobrovolných hasičů a nově vzniklý fotbalový oddíl. S dobrovolnými hasiči se nám povedlo dát dohromady dvě družstva mladých hasičů, kteří se dobře umísťují na soutěžích.

Jak spolky v obci působí?

Fotbalový oddíl toho zatím moc nedělá, protože se připravuje na sezónu. Od příštího roku by totiž fotbalisté měli hrát okresní přebor. Hasiči jsou v podstatě jediným spolkem, který v Potštátě funguje. Vytvořili zásahovou jednotku, která vyjíždí k nejrůznějším zásahům. Pořádají navíc různé akce a také se jich účastní.

Podporuje obec nějakým způsobem místní spolky?

Určitě. Fotbalistům jsme letos pro rozjezd schválili příspěvek deset tisíc korun. Uvidíme, co bude v příštím roce. Podporujeme i zásahovou jednotku Sboru dobrovolných hasičů Potštát. Hasiči totiž využívají techniku, kterou obec financuje a opravuje.

Je něco, co byste označil za hlavní problém Potštátu?

Nemohu říct, že bychom měli nějaký velký problém. Samozřejmě mohu jmenovat vodu, která není příliš kvalitní, nedostatek peněz na opravu památek i skutečnost, že se nedaří získat dotace v takovém množství, jaké bychom potřebovali. Velkým problémem je úbytek dětí ve škole, což se však neděje jen v Potštátě, ale v celé republice. V okolí také není dostatek pracovních příležitostí. Pokud budeme mít lidem co nabídnout, spousta věcí se určitě zlepší.

Jak kolísá počet obyvatel?

Počet obyvatel se výrazně nemění. Kolísá mezi deseti až patnácti obyvateli za rok, záleží však na počtu narozených dětí. Kolísání není až tak znatelné.

Jaké služby může Potštát nabídnout svým občanům?

Určitě se snažíme, aby lidé měli, co potřebují. V obci působí lékař, dětská lékařka, ale zubař už ne, protože doktorka, která v Potštátě měla svou ordinaci, se odstěhovala. Dále můžeme nabídnout dvě holičství, do města jezdí i pedikérka a masérka. V místní pekárně pečou dobré pečivo. Chybí nám však síť specializovaných prodejen, protože oblast je málo osídlená.

Jak spolupracujete s jinými obcemi?

Spolupracujeme se všemi okolními obcemi a myslím, že naše spolupráce je na velmi dobré úrovni. Například obec s rozšířenou působností Hranice se nám snaží podávat velké množství informací, které bychom jinak těžko hledali. Hlavní spolupráce však probíhá v rámci mikroregionů, ve kterých je soustředěna většina obcí Hranicka. Potštát je členem dvou mikroregionů, a to Mikroregionu Rozvodí a Mikroregionu Hranicko. Kupříkladu přes Mikroregion Rozvodí se nám letos podařilo zakoupit nový traktor.

Jak vypadá spolupráce s pěti obcemi, které spadají pod Potštát?

Vždy při volbách mají obce možnost navrhnout své zástupce, ne vždy se to ale povede. V obcích totiž žije málo lidí a počet hlasů někdy nestačí, aby při volbách protlačili své zástupce. Pokud lidé z obcí přijdou s nějakým problémem, snažíme se jim pomoct a vyřešit ho.

Na co byste do Potštátu pozval turisty?

Na krásnou přírodu a několik nádherných památek.

Čím obec v současnosti nejvíce žije?

Teď to je právě nově otevřené dětské hřiště, které je využívané denně od rána do večera. Děti si ho velmi oblíbily. Asi před třemi měsíci se na Potštátsku otvírala nová hipostezka, což je v podstatě koňská stezka. Majitelé koní si mohou vyjet po okolí, na stezce jsou vybudované zastávky s posezením a s uvazištěm pro koně. Lidé se tedy mohou pokochat přírodou z koňského hřbetu.

Medailon

Karel Galas

Stav: ženatý

Počet děti: dvě

Znamení zvěrokruhu: kozoroh

Největší koníček: příroda

Největší neřest: kouření

Oblíbený film: westerny

Oblíbená hudba: nemám vyhraněný styl, spíš česká hudba, oblíbený zpěvák Petr Novák

Oblíbené jídlo: jím všechno

IVETA PODEŠVOVÁ