O protipovodňových opatřeních jednali minulý týden se zástupci vedení kraje starostové obcí z Hranicka.

„Téma suchého poldru bylo jedním z těch, které se nejvíce skloňovalo. Starostům už totiž čtrnáct let po ničivých záplavách dochází trpělivost, protože se stále nedaří realizovat zásadní opatření,“ uvedl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák (KDU-ČSL).

Podle něj kraj usiluje o to, aby se stal suchý poldr stavbou velké priority, a docílit toho hodlá s pomocí usnesení vlády.

„V současné době zpracovává ministerstvo zemědělství materiály, které budou vládě předloženy. Otázkou poldru by se měla zabývat v prvním pololetí letošního roku,“ řekl Horák.

Stavba suchého poldru v Teplicích nad Bečvou, která si vyžádá náklady ve výši zhruba dvě miliardy korun, vázne už léta na výkupu pozemků.

„Tato věc se řeší už od ničivých povodní v roce 1997, ale od roku 2009 a 2010, kdy nás postihly další záplavy, jednání opět zesílila,“ shrnul mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Podle něj je pes zakopaný v tom, že stále chybí souhlas asi osm stovek vlastníků pozemků.

„Řada z nich neodpovídá na výzvy ohledně výkupu, a i ti co zareagovali, mnohdy nezareagovali vstřícně,“ vysvětlil problém mluvčí.

Povodí Moravy zvažovalo už od roku 1997 různé možnosti ochrany obyvatel před stoletou vodou.

„Nejprve měly být zbudovány tři poldry, dva na Hranicku a jeden u Oseku. Nakonec se debata ustálila na tom, že bude jeden suchý poldr v Teplicích nad Bečvou a zkapacitní se tok Bečvy,“ nastínil Bakovský.

Suchý poldr je i podle starostky Hranic Radky Ondriášové (ČSSD) stěžejním opatřením, které by mohlo pomoci městu.

„Nemůžeme se ale spoléhat jen na něj, řeší se i zkapacitnění jezu v Hranicích,“ podotkla starostka.

Obce se snaží spoléhat samy na sebe

Povodí Moravy investovalo už loni do opravy vodního toku Velička částku zhruba 22 milionů korun, za 11 milionů se spravovalo i koryto Bečvy, poškozené loni po povodních, a to v úseku mezi Teplicemi nad Bečvou a Hranicemi.

Obce, které byly v minulých letech nejhůře postiženy záplavami, se ale snaží spoléhat samy na sebe. Například v Hustopečích nad Bečvou, jimiž se povodně prohnaly dvakrát po sobě, investovali do vyčištění a prohloubení příkopů.

„Zpracovali jsme také studii odtokových poměrů a řešíme otázku retenční nádrže. Podařilo se nám navíc získat dotace na hladinoměry a srážkoměry v nejvíce postižených oblastech a také peníze na hlášení pro místní rozhlas,“ shrnula starostka Hustopečí nad Bečvou Júlia Vozáková.

V Troubkách nad Bečvou zase obnovili původní selskou hráz, která chránila obec už od nepaměti. Hotový je i projekt na prstencové ohrázování obce.