„Důležité je podle mě zdůraznit, že majálesy jsou v Praze dva. Vůči tomu komerčnímu, jehož vrcholem zpravidla bývá hudební festival, bych se tímto rád vymezil. Není mi sympatický charakter této akce, to že se vytratil skutečný studentský étos," objasnil Jakub Pražák.

„Poté máme v Praze ještě jeden. Ten opravdu studentský, jenž si nese dlouhodobou tradici. Právě v něm jsem se stal králem," uvedl novopečený král.

„Krásné podle mě je, že se jedná o akci pro studenty, organizovanou plně studenty. Jedná se o oslavu studenstva a studentského života. Jde do jisté míry o recesi, ale myslím, že charakter této události je v zásadě ušlechtilý," myslí si.

Čtvrtý ročník znovuobnovených studentských oslav se nesl v aktivistickém duchu. Partnerem akce bylo mimo jiné hnutí HateFree.

„Padaly pochopitelně i názory, se kterými se neztotožňuji. Primárně ale šlo o vyjádření nesouhlasu s násilnými agresivními činy, které se momentálně ve společnosti projevují. Například proti pražským kavárnám nebo centru Klinika. S takovýmto jednáním samozřejmě nesouhlasím," říká rozhodně student Karlovy univerzity.

„Já myslím, že vyjadřování názorů ke studentským majálesům neodmyslitelně patří. Studenstvo totiž představuje významnou hybnou sílu ve společnosti, což jsme mohli ve vývoji dějin již mnohokrát zaznamenat, a podle mého je správné, že mladí lidé cítí zodpovědnost za společnost, ve které žijí," domnívá se.

Jakub alias Doktor

Svou kandidaturu vedl Jakub Pražák pod pseudonymem Doktor.

„Jedná se o přezdívku, kterou jsem si vysloužil u nás na oboru. Vznikla pravděpodobně v důsledku mých dobrých rad spolužákům," přemítá. „Rád bych zdůraznil, že jsem reprezentoval Politologický klub Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, aby bylo jasno, kdo za mnou stál," nezapomněl na své univerzitní zázemí.

V rámci slavnostního programu čekaly na Jakuba Pražáka, i na zbylé dva královské kandidáty, čtyři náročné disciplíny.

„Nejprve jsem zvítězil v hodu sirkou na Národní divadlo. Rád bych tímto poděkoval učiteli tělesné výchovy Jiřímu Horkému z hranického gymnázia, jehož průpravu v hodu oštěpem jsem v této sportovně zaměřené disciplíně naplno zužitkoval," vzpomněl s humorem na svou střední školu. U některých disciplín se musel spolehnout také na pomoc své královské družiny.

„Dalším úkolem bylo předání složitého vzkazu mezi jednotlivými členy družiny formou tiché pošty. Poté jsem musel zvládnout interview, ve kterém mi byly kladeny velice zapeklité otázky. Posledním krokem poté byla volná disciplína, která se nám s družinou podle mého názoru také vydařila," přibližuje průběh akce.

A jaké poklady se králi snesly po jeho korunovaci k nohám?

„Získal jsem korunu, žezlo, plášť i královské jablko. Všechno co král potřebuje," zakončil s úsměvem. 

Autor: David Král