O hanáckých krojích má dokonalé znalosti. A nejen to. Dovede, co dnes málokdo. Umí kroj kompletně ušít a taky ručně ozdobit výšivkami. „První kroj se mi dostal do rukou asi v osmnácti letech. Byl značně poškozený, takže jsem ho celý spravovala,“ vzpomíná na své začátky se šitím krojů Jarmila Vítoslavská. Jako vyučená dámská krejčí má k jehle a nitím blízko. Šití a opravy hanáckých krojů se však staly doslova její vášní.

Výšivky se liší podle oblastí

„Zamlada jsem zkoušela tančit v místním folklorním souboru, ale to mě tolik nechytlo. Proto jsem se začala věnovat tomu, v čem vynikám víc – opravovat a šít hanácké kroje. Vyšívat mě naučila babička a později jsem se zdokonalila samozřejmě ve škole. O hanáckých krojích jsem nastudovala spoustu materiálů. Nikdy bych si však nedovolila šít a vyšívat kroj jen tak z hlavy. Musím mít k tomu vždycky předlohu, protože každý kroj zastupuje jinou oblast a má své vlastní znaky. Předlohu mi kreslí manžel. Jako malířmák tomu velmi dobré předpoklady,“ svěřuje se zručná žena.

Podle ní výroba jednoho kroje trvá rok a půl až dva roky. Jen nad vyšitím zástěry stráví osm set hodin. Právě motivy vyšité na zástěře napoví například o původu Hanačky. „Troubky mají motivy slunečnic a vlčího máku, Tovačov má zase klásky a například Kojetín jablka,“ vysvětluje Jarmila Vítoslavská.

O hanáckých krojích vypráví s nadšením. Podle ní se také z dalších částí hanáckých krojů dá ledasco zjistit. „Podle kroje se dříve také poznalo, zda je dívka vdaná či z jaké rodiny pochází. Když byl kroj honosný, šlo o dcerku movitého sedláka,“ popisuje Jarmila Vítoslavská.

Na kroj padne 25 metrů plátna

Na ušití dámského kroje spotřebuje přibližně pětadvacet metrů plátna a nesčetné množství bavlnek. Jen spotřeba krajek čítá okolo deseti až patnácti set metrů. Na výrobu kroje je dnes téměř vše k dostání. „Jen na zdobení kordulky už neseženu kovovou primku a také ozdobné knoflíky. Nahrazuji je proto jinými, které vypadají takřka totožně,“ vysvětluje krejčí, která je velkým milovníkem folkloru.

Když má možnost zajít na setkání krojovaných Hanáků, nenechá si tuto příležitost ujít. „To se vždycky dívám, jak jejich kroje vypadají a přiznám si, že často vidím i nedostatky. Teď už se třeba tolik striktně nedodržuje užívání krojů podle oblastí. Některé Hanačky mívají na sobě části kroje z různých oblastí, ale tomu by tak nemělo být,“ doplnila rodačka z Troubek.

Ušitím však výroba kroje nekončí. Musí projít důkladným škrobením a žehlením, které trvá několik večerů. A na kolik přijde samotný materiál, který je k výrobě kroje zapotřebí? „Samotný materiál vyjde na bezmála 50 tisíc korun,“ prozradila závěrem Jarmila Vítoslavská.