Jeho vybudování bude stát celkem šestnáct milionů korun a kromě obyvatel Hranic bude pomáhat i lidem v dalších dvaadvaceti obcích regionu.

Od roku 1997, kdy Hranicko postihla takzvaná stoletá voda, zažil region povodně ještě mnohokrát. Často se přitom nejednalo o rozlitou řekou Bečvu, ale o rozvodněné menší toky.

V Hranicích se například v roce 2010 ukázal být velkým problémem vylitý Bezejmenný potok, v červnu roku 2009 zase voda řádila kromě místních částí Hranic také na Hustopečsku či Černotíně, kde si dokonce vyžádala jeden lidský život.

„Zatímco varovný systém na řece Bečvě máme v současnosti velmi dobře podchycený, situace na menších tocích nejen v Hranicích, ale i v okolních obcích monitorována není. Přitom bleskové povodně na nich způsobily v posledních letech obrovské škody,“ vysvětlil důvody zavedení nového výstražného povodňového systému mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Právě na menší toky se má systém zaměřit.

Projekt počítá s tím, že hladinu na potocích a říčkách na Hranicku bude hlídat systém měřících latí, dešťoměrů a dalších zařízení, který bude digitálně propojen tak, aby mohl s předstihem dát vědět o blížících se povodních.

„Obyvatelé by pak byli varováni pomocí sms zpráv nebo mluvících sirén,“ uvedl Bakovský.

Kromě neustálého hlídání vodních toků má navíc systém pomoci vytvořit digitální povodňové plány jednotlivých obcí, které se stanou součástí celorepublikového Povodňového informačního systému.

Varovná esemeska na mobil

Nejvíce si autoři projektu slibují od zasílání sms zpráv. Kdo z občanů poskytne své telefonní číslo, bude zapracován do počítačového systému, který pak bude varovat před povodněmi centrálně.

„Nám se kdysi stalo, že nám při povodních zůstali lidé sami na noc baráku a nikdo o nich nevěděl. Naštěstí se tehdy nic nestalo, ale i teď, když si na to vzpomenu, mne jímá hrůza. Od výstražného systému si slibujeme, že se nic takového opakovat nebude,“ komentoval výhody nového projektu bělotínský starosta Eduard Kavala.

Právě Bělotín byl jednou z obcí, která vznik varovného systému iniciovala. Vesnice totiž patří k těm, které bleskové záplavy sužují nejvíce.

„Od roku 1997 jsme tady měli šest povodní různého rozsahu,“ podotkl Kavala.

Hustopečsko: místo sms jen hlášení

V předstihu před Hranickem je v tomto směru Hustopečsko. Tam už podobný systém funguje od loňského roku.

„Měli jsme velký problém s Loučským potokem, kde naposledy při bleskových povodních kulminovala hladina na pěti metrech. Ze strany obyvatel našeho mikroregionu pak byly velké tlaky na to, aby se s tím něco dělalo,“ řekla hustopečská starostka Júlia Vozáková.

Varovný systém zde vybudovali díky dotaci z operačního programu Životní prostředí a letos do dubna Hustopečským zbývá ještě vypracovat digitální protipovodňový plán. Na rozdíl od Hranicka zde nebudou obyvatele varovat sms zprávy, ale pouze hlásiče veřejného rozhlasu.

„Vycházeli jsme z toho, že u nás žije hodně starších lidí, kteří si moc dobře nerozumí s moderní technikou, a že kvůli tomu bude lepší dávat výstrahu prostřednictvím rozhlasu,“ dodala Vozáková.

Radnice zaplatí jen 10 procent nákladů

Výstražný systém pro Hranicko bude stát šestnáct milionů korun. Z toho 85 procent by mělo být hrazeno z dotací Evropské unie a pět procent ze Státního fondu životního prostředí, což znamená, že hranická radnice zaplatí pouze deset procent nákladů.

„V současné době nám odborná firma dělá výběrové řízení. Pokud nedojde k žádným komplikacím, v průběhu letošního roku bude kompletní systém nainstalován,“ doplnil Petr Bakovský.