Jedním z oceněných byl také Karel Fojtík, majitel pekárny v Potštátu, která ocenění získala za produkci Potštátského chlebu. Karel Fojtík si při nedávné prezentaci prý sice vyslechl spoustu chvály, na druhou stranu však i několik stížností. „Stejně tak jsem zjistil, že někteří lidé nemají ani ty nejzákladnější informace o tom, jak s chlebem zacházet," řekl hlavně k často špatnému způsobu krájení.

S velkým „P" na spodní straně 

Majitel potštátské pekárny se rozhodl, že ke stylizovanému písmenu „M" a lomenému oblouku brány, které se v nové značce Moravská brána regionální produkt ukrývají, bude své označení mít od příštího měsíce také Potštátský chléb. Karel Fojtík se na trzích totiž setkal i s lidmi, kteří za „Potštát" možná i kvůli záměru obchodníků považovali chléb, jenž byl úplně jiného původu.

„Jako opatření proto zavádíme od začátku června své označení. Na spodní straně chleba bude vyraženo písmeno „P". Tím pádem zákazníci nebudou váhat, zda jde o Potštát, nebo ne," uvedl majitel pekárny.

Jak je to se stářím chleba?

Na farmářských trzích v Hranicích si vyslechl také kritiku ke stáří chlebu. Někteří lidé totiž tvrdí, že koupený chléb není zrovna nejčerstvější. Podle Karla Fojtíka je ale v takovém případě chyba na straně prodejců.

„Nikdy se nestalo, že by byl z pekárny expandován byť jen den starý chleba. To můžu zodpovědně potvrdit. Avšak to, jestli náhodou obchodníci neprodají chléb o den později, už my neovlivníme," konstatoval.

Těžké pekařské začátky

Karel Fojtík v minulosti příliš intenzivní vztah k pekařství neměl. K oboru načichl spíše jen shodou okolností.

„Dříve jsem pracoval v zemědělském družstvu v Partutovicích a pekárnu jsem koupil až v roce 1995 od pana Prokeše, bývalého majitele. Ten za mnou přišel s tím, jestli bych to od něj nechtěl koupit," vzpomíná současný vlastník na sedmnáct let starou příhodu.

Podle svých slov chtěl po revoluci začít s podnikáním, i když s pekařinou žádné zkušenosti neměl.

„S tímto oborem jsem dříve opravdu neměl nic společného. Šel jsem tak do obrovského rizika. Pekárna navíc byla před krachem, protože odběr pečiva v okolních vesnicích a v Hranicích byl malý," doplnil.

Jeho začátky v branži tak nebyly úplně ideální.

„Musel jsem si pomoci různými úvěry. Pekárna začala vydělávat až v době, kdy jsme rozšířili služby z Hranicka směrem na Odersko," uvedl dále Karel Fojtík s tím, že postupem času se zmodernizovaly technologické prostředky, které by se na kvalitě regionálního produktu měly také projevit.

Majitel potštátské pekárny Karel Fojtík radí, jak správně skladovat chléb:

Nejvhodnější skladování chlebu je při teplotě 20 – 25 stupňů. Chléb by měl být zabalený do čisté utěrky a uložený do vhodné nádoby (chlebníku). Pak může dýchat a nevysychá. Nikdy jej nedávejte do ledničky. Vedle tupého nože jsou největším nepřítelem chleba umělohmotné tašky a sáčky. Na krájení je nejlépší použítí malého ručního kráječe. Nůž, který se otáčí, tak spolehlivě nakrájí i teplý chléb.