Ve srovnání s loňským rokem došlo k rekordnímu nárůstu počtu uchazečů o práci – a to o celé tři tisíce. Zatímco ještě loni v září jich bylo v evidenci pouze pět tisíc, letos je to přes osm tisíc.

Naděje na zlepšení je přitom stále v nedohlednu – analytici totiž očekávají další propouštění.

„Vůbec nejhorším obdobím v posledních letech byl leden roku 2000, kdy se míra nezaměstnanosti vyšplhala na závratných 15,4 procent. Stejně alarmující údaje jsme ale zaznamenali i v lednu 2004, kdy bylo v regionu bez práce přes deset tisíc lidí,“ shrnul analytik přerovského ÚP Bedřich Šenvajc.

Největší nezaměstnanost: Měrovice a Horní Těšice

Ani údaje z letošního září ale nejsou povzbuzující – míra nezaměstnanosti totiž činí 11,6 procent. Největší nezaměstnanost je nyní na Přerovsku ve třech obcích. V Měrovicích nad Hanou na Kojetínsku se vyhoupla na rekordních 30 procent, na 25 procent lidí bez práce je pak v obci Dolní Těšice na Hranicku, kde však žije pouze 40 obyvatel.

Třetí příčku v pořadí si připsaly Turovice na Přerovsku se 22,3 procenty uchazečů, evidovaných na ÚP. Snad nejvíce se oproti loňsku zvýšil počet lidí bez práce v průmyslových centrech regionu, a to v Přerově a v Hranicích.

Vliv na to mělo propouštění z tradičních firem v Přerově, jako jsou Kazeto a Meopta Optika a odchod zaměstnanců z hranické společnosti Multidisplay.

Rekordní meziroční nárůst ale zaznamenali i v obcích Radkova Lhota na Přerovsku a Hrabůvka na Hranicku. Nejvíce uchazečů o práci na území bývalého přerovského okresu zůstává nadále na Kojetínsku, a to na 14,5 procent.

„V naší obci žije celkem 670 obyvatel a z toho třicet procent tvoří romské etnikum. To je přesně to procento lidí, kteří jsou bez práce,“ uvedl starosta z Měrovic nad Hanou František Jašek (nez.)

Obec se prý ale snaží zajistit práci dlouhodobě nezaměstnaným. „Tři naše občany využíváme na údržbu obce a úklid,“ řekl starosta. Na dvacet až třicet dlouhodobě nezaměstnaných našlo uplatnění také na Městském úřadě v Kojetíně.“

„U nás funguje veřejná služba. Pracují zde lidé, kteří dlouhodobě pobírají dávky a mají si tak možnost legálním způsobem přivydělat. Pomáhají nám s čištěním města, prořezáváním porostů, úklidem černých skládek a podobně,“ řekl místostarosta Kojetína Jiří Šírek (nez.)

Podle něj se na zvýšení počtu lidí bez práce na Kojetínsku asi nejvíce podepsalo zrušení cukrovaru v Kojetíně a omezení výroby v bývalých mechanických dílnách.