Byznys v obchodování s lehkými topnými oleji spočíval v letech 1990-96 ve výrazném rozdílu spotřební daně na LTO a motorovou naftu. Obchodníci využívali tehdejší zákony, které poskytovaly možnost jednoduše "přejmenovat" dovezené cisterny s naftou na LTO s nulovou daní a následně je opět prodat s vysokým vlastním ziskem a vysokou ztrátou pro státní kasu jako palivo do automobilů.

Využívalo se k tomu řetězců "překupnických" firem, ve kterých často figurovali tzv. "bílí koně". Do výnosných podvodů s LTO bylo zapojeno velké množství lidí a spojeny byly s násilím, vraždami a vydíráním. Ztráty pro státní kasu se odhadují na stovku miliard. Pátrání v sítích obchodníků s LTO ukázalo později i provázanosti s tehdejšími politiky, policisty i justicí.

Kápové ze severu

Za významné postavy olejového byznysu byli považováni "bossové" ze severu Olomouckého kraje: šumperský podnikatel a bývalý policista Vratislav Kutal a zábřežský podnikatel Milan Šišma. Na obchodech s LTO měli údajně vydělat miliardy korun, před soudem pak stanuli za násilnou trestnou činnost, která s tímto byznysem měla souviset.

Vratislav Kutal byl odsouzen za přípravu vraždy novináře, který o kauze LTO psal, a objednávku bombového výbuchu. Z desetiletého trestu si ale odseděl pouze čtyři a půl roku a kvůli chybnému rozhodnutí olomouckého soudu byl v roce 2007 propuštěn na podmínku. Ještě před tím usiloval o obnovu procesu, to však nakonec bylo zamítnuto.

Druhý z tzv. "olejových bossů" Milan Šišma byl odsouzen za objednávku vraždy pražského podnikatele Lubomíra Holého ke 13,5 letům vězení. Souzen byl také za objednávku vraždy kroměřížského "bílého koně" Marka Lehkého, který ho měl údajně připravit o čtyřicet milionů korun. Šišma byl nakonec v roce 2013 olomouckým vrchním soudem definitivně zproštěn obžaloby z podílu na vraždě Lehkého pro nedostatek důkazů. 

Hrob Františka Mrázka
Devadesátky oživily slavné kauzy. Jak skončil Mrázek či aktéři orlických vražd

Odsouzen, další vraždy nedokázány

Spolupracovníkem výše zmíněných obchodníků byl Jiří Večeř. Ten v počátku devadesátých let provozoval v Prostějově velmi populární noční klub Relax. Večeř podle soudu zorganizoval vraždy Lubomíra Holého i Marka Lehkého.

Zakázky na vraždy měl podle vlastního přiznání před soudem dostat právě od Šišmy a Kutala. Holý byl zastřelen ve vlastním pražském bytě, Lehkého roztrhala na těle umístěná trhavina na břehu řeky Moravy u Kvasic na Kroměřížsku.

Jiří Večeř se několik let skrýval, aby se následně sám přihlásil na policii a jako jediný z obžalovaných v kauze LTO se ke svým činům přiznal. V souhrnu po několika soudních verdiktech dostal původně jednadvacet let vězení. V současnosti už je také na svobodě.

Brzy po podmínečném propuštění skončil v roce 2015 Jiří Večeř znovu za mřížemi. Obžalován byl z podílu na dvacet let starých vraždách podnikatele s LTO Miroslava Kovaříka ze Zlína a obchodníka s půjčkami Františka Blažíčka z Uherského Hradiště.

V roce 2016 Večeře krajský soud ve Zlíně zprostil obvinění z těchto dvou vražd pro nedostatek důkazů. O rok později tento veridkt potvrdil i Vrchní soud v Olomouci.

Rozmetán výbušninou, začal být na obtíž

Brutální vražda Marka Lehkého, který také s LTO obchodoval, otřásla celý Českem. V noci z 29. na 30. března roku 1995 byl v Kvasicích na Kroměřížsku u břehu řeky Moravy rozmetán výbušninou.

Vrazi Marku Lehkému před tím připevnil nálož s výbušninou Permonex V19 přímo na tělo a na dálku ji odpálil. Mladého muže pak exploze doslova rozmetala na kusy. Jeho identifikaci se kriminalistům podařilo dokončit po dlouhé době, a to na základě analýzy vzorků krve, otisků prstů, zbytků tkáně a hodinek, které poznala jeho adoptivní matka.

Tři roky pátrali krajští kriminalisté, kdo za tak brutální vraždou šestadvacetiletého obchodníka s lehkými topnými oleji (LTO) Marka Lehkého stojí. Nakonec se policii sám udal Jiří Večeř s tím, že za vraždou Marka Lehkého je on, Milan Šišma a Jan Marcinek.

„Přestal respektovat nepsané regule chování. Měl dluhy, které platil zálohami a dalšími půjčkami. Posílal prázdné cisterny nebo nekvalitní zboží. Tak začal být na obtíž,“ uvedl před lety u soudu Jiří Večeř, který byl nakonec za vraždu Marka Lehkého odsouzen k 15 letům ve vězení.

Marek Lehký prý dlužil 40 milionů Šišmovi a ten se jej údajně rozhodl odstranit. Navíc ale prý dlužil miliony i jiným podnikatelům, například Miroslavu Kovaříkovi, který s LTO také obchodoval.

„Pravá ruka“ a podřízený Jiřího Večeře, tak začal být nepohodlný. Jak později vyplynulo z hlavního líčení, to byl důvod, proč Marka Lehkého Večeř zabil – aby se zbavil jeho dluhů. Večeř měl podle soudu Lehkého vylákat na schůzku, kde se jej zmocnili najatí vykonavatelé. 30. března 1995 jej pak podle rozsudku dovezli v autě k řece Moravě v Kvasicích, na tělo mu připevnili výbušninu, kterou na dálku odpálili.

Za zorganizování vraždy si Večeř nakonec odpykal 14 let, většinu z této doby strávil ve vazbě. A i když svou výpověď po 11 letech změnil s tím, že jej k původnímu přiznání donutila policie, soud této verzi neuvěřil. Soudní líčení se táhlo několik let, nakonec Nejvyšší soud, který Večeřovo dovolání odmítl, případ definitivně uzavřel. (jv)

Novinář a publicista Jaroslav Kmenta
Devadesátky byly nekompromisní, říká investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Výbuch před soudem v Olomouci

S kauzou LTO na území Olomouckého kraje je spojena spousta dohadů a spekulací. Příčinou je skutečnost, že do ní byli zapleteni policisté, vysoce postavení politici a také samotní pozdější vyšetřovatelé a soudci.

V souvislosti s olejovou kauzou se hovoří o minimálně sedmi vraždách. Sebevraždu spáchal v roce 1993 například Radomil Poprach, tehdejší náměstek ve Vápence Vitošov, kde se stáčela nafta vydávaná za lehký topný olej.

V roce 1997 zase vybuchla před soudem v Olomouci bomba, aby byla odvedena pozornost vyšetřovatelů od celé kauzy.

KAUZA LEHKÉ TOPNÉ OLEJE (LTO)

Oehrávala se v Československu a České republice v rozmezí let 1990-1996. Kauza LTO spočívala v obchodování s rozdílnou výší spotřební daně na ropné produkty. Odehrávala se v v období 1990-1996 na území Československa a následně České republiky. Podnikatelé a obchodníci využívali nedokonalých zákonů, kdy se motorová nafta zdaňovala rozdílně než lehký topný olej. Za lehký topný olej se spotřební daň nevybírala a podnikatelé tak vydávali dováženou naftu za lehký topný olej. Na každém litru tím podvodníci ošidili státní pokladnu o dvanáct korun. Odhadem se celková ztráta šplhá až ke sto miliardám korun.
Jednou z největších stáčíren motorové nafty alias lehkého topného oleje na Moravě byla Vápenka Vitošov na Šumpersku. (zv)