Pak přišlo období, kdy tato tradice v záhorské obci ustala. Místní ji ale obnovili, ta letošní bude výroční, dvacátá pátá.

„Stavění jsme obnovili, když měl náš hasičský sbor 70. výročí a to bylo v roce 1994,“ upřesnil bývalý hasič s tím, že zatímco dříve se o organizaci staraly různé spolky v obci, dnes už je to výsada místních dobrovolných hasičů.

Postavit několikametrovou máj tak, aby stála pevně, odolala větru a nikoho nezranila, je ale opravdový kumšt.

„Ze začátku jsme vůbec nevěděli jak na to. Museli jsme se poptat pamětníků, kteří nám poradili a naučili nás stavět máj postaru – ručně,“ pokračoval Leopold Koryčánek. Podle jeho slov jsou v okolí obce, které využívají moderní techniku, a zároveň přiznává, že jednou májku zkoušeli postavit pomocí jeřábu, ale nebylo to ono. Není prý nad ruční práci.

Dříve 20, dnes 12 chlapů

Na vztyčení někdy i více jak dvacetimetrového kmenu bylo ze začátku potřeba síly asi dvaceti chlapů, dnes už jich stačí dvanáct.

„Za ty roky už máme ten správný grif. Do země vykopeme díru minimálně dva metry a pak přijdou na řadu takzvané žegruty. To je dřevo oloupané od kůry, na jehož konci je provrtaná větší díra na lano. Pomocí tohoto systému a žebříku dostáváme majku postupně nahoru,“ popsal.

Májka zdobí Horní Újezd celých třicet dní. Staví ji vždy 1. května a slavnostní kácení se koná až poslední den v měsíci.

„Dříve ji hasiči hlídali celý měsíc, ale dnes už ne, už to mají vychytané tak, že by se májka kradla jen těžko,“ usmála se starostka Horního Újezdu Alena Veličková.

Kácení máje probíhá ve vesnici ve slavnostním duchu. „To je největší akce ve vesnici za celý rok. Grilujeme, večer máme zábavu a z okolních obcí se k nám sjíždí stále více lidí,“ uzavírá s úsměvem Leopold Koryčánek.