Před oddávajícího starostu Miroslava Wildnera se postavili přesně v 9 hodin.

Své ano si čerství novomanželé řekli pouze před svědky a nejstarším Tomášovým synem. Nikdo jiný o jejich záměru neměl ani tušení.

„Já si myslím, že rodiče se za to na nás zlobit nebudou. Věděli, že se máme rádi,“ říká Tomáš a Renata jej doplňuje: „Nevěděl to opravdu skoro nikdo. I před dětmi jsme to tajili. Moje osmiletá Natálka to zjistila až večer před svatbou a hrozně se tomu smála.“

Svatbu utajila nevěsta také před kamarádkami. „Ještě včera v osm večer jsem s nimi mluvila před domem. Ty se budou divit, že jsem se ani slůvkem nezmínila,“ směje se Renata.

Nechtěla prý žádnou velkolepou oslavu.

„Už žádné přebalování panenek, rozbíjení talířů a pečení cukroví,“ hrozí se.

I proto se s Tomášem vzali v tichosti a ve všední den. „Devítka je moje šťastné číslo,“ prozradila novomanželka.

„A tak nás napadlo, že 9. 9. 2009 se nabízí skvělá příležitost k tomu, abychom naši lásku zpečetili.“