Mariánský sloup není přesně v ose, mohlo by tak dojít k narušení statiky a poškození, nebo dokonce celkovému zhroucení stavby.
„Památky podléhají stálému dozoru, kdy sledujeme, v jakém jsou stavu. Přibližně rok a půl odborníci registrují, že je sloup vykloněný. Což teoreticky nemusí znamenat nic dramatického, avšak je nepochybné, že se tím zvedá páková zátěž na kotvící čep, a my si nejsme jisti, zda je čep po letech na tolik kvalitní, že tuto zátěž vydrží," uvedl starosta města Hranice Jiří Kudláček.
„Dojde k celkové rekonstrukci. Památka bude očištěna, opraveny budou části, které jsou popraskány či jinak poničeny, a přitom se samozřejmě vykonají ty klíčové práce ohledně zlepšení statiky," upřesnil starosta.
Návrh na opravu je v tuto chvíli předložen k přednostnímu projednání na krajském úřadu. Vedení města však již s předstihem z rozpočtu uvolnilo milion korun a v tuto chvíli připravuje výběrové řízení, s jehož pomocí vybere firmu, jež se o opravu památky postará.
„Musí se jednat o odborníky certifikované ministerstvem kultury," doplnil Jiří Kudláček.
Město Hranice vypsalo výběrové řízení na opravu sloupu již v roce 2011. Z plánovaného projektu však nakonec sešlo, jelikož se Hranicím nepodařilo získat potřebné dotace.
„Oprava byla závislá právě na dotaci. Tu se nám získat nepodařilo, proto se oprava sloupu zatím odsouvá na neurčito. Výběrové řízení tak bylo zbytečně," vysvětlil tehdy Petr Vystrčil z památkové péče Městského úřadu v Hranicích.
Autor: David Král
Mariánský sloup na Masarykově náměstí byl postaven na místě staršího sloupu z 18. století v roce 1839 hranickým kameníkem Baltazarem Leopoldem Piskořem podle návrhu bratra Antonína Piskoře. Socha na vrcholu sloupu je původní, z roku 1729. Mariánské či morové sloupy se na našem území stavěly na počest významných událostí. Často se jejich výstavba týkala právě morových epidemií, kdy šlo o výraz poděkování za to, že morová nákaza již skončila nebo se kraji či městu zcela vyhnula. Sloupy mají znázorňovat oslavu tajemství neposkvrněného početí Panny Marie.