Masky, hudba, bujará nálada, toť typický obrázek vodění medvěda.

Tradice, která v českých vesnicích zatím úspěšně přetrvává, je typickou součástí oslav masopustu.

Vrchol oslav, masopustní úterý, vždy předchází téměř šestitýdennímu postnímu období před Velikonocemi.

V letošním roce tento den připadá na 9. února.

Oslavy by tak měly vygradovat již nadcházející víkend, kdy skupinky muzikantů a masek zavítají například do Jezernice, Kyžlířova či Spálova.

V Paršovicích nebo ve Skaličce dojde dokonce ke slavnostnímu pochování masopustní bečky.

Organizátoři jsou většinou hasiči

Poslední lednový víkend mohli medvěda spatřit například obyvatelé Boňkova, Olšovce či Stříteže nad Ludinou.

„U každého domu se zahraje písnička nebo dvě, medvěd zatančí s hospodyňkou, a domácí nabídnou panáka a nějaký ten zákusek. Hasičům obvykle dají do kasy drobný peníz a jde se zas dál," objasnil jeden z muzikantů obvyklý průběh vodění.

Masopustní výpravy jsou většinou organizovány místními sbory dobrovolných hasičů. Ty najímají muzikanty a organizují jednotlivé skupiny.

Jak sami účastníci těchto akcí přiznávají, pro muzikanty i pro masky je sice vodění zábavná, leč mnohdy vyčerpávající záležitost.

„Většinou se začíná ráno kolem osmé. Rozdělíme se do dvou skupinek a každá chodí po jedné straně dědiny. Končí se až za tmy. Pak se jde ještě na chvíli do hasičárny na guláš a pak nás rozvezou domů," doplnil dvacetiletý hudebník z Drahotuš.

První historické zmínky o masopustních oslavách na našem území spadají až do třináctého století.

Oslavy měly tvořit jakýsi předěl mezi Vánocemi a Velikonocemi.

Masopustem je tedy v lidové tradici míněno období od svátku Tří králů do začátku předvelikonoč­ního půstu.

David Král