Jako každý rok patří Ústí na Hranicku mezi první vesnice, které vodily medvěda. Letos tento den padl na sobotu 7. února. „Jde nám především o udržování dlouholetých tradic. Končí nám období radovánek a začíná postní období až do Velikonoc," uvedl místostarosta Jaromír Nedbal. Jako dobrý voják Švejk se letos průvodu zúčastnil i starosta obce Ústí Libor Vykopal se svou ženou Hanou převlečenou za jahodu. „Každoročně začínáme asi o půl 9 u místní části Mariánské údolí, kde se sejdeme s muzikanty z Jindřichova. Auty se přesuneme do vesnice, která je vzdálená asi jeden kilometr," vysvětluje starosta. Dopoledne masky zvládnout jednu polovinu obce, v poledne se zastaví na guláš v místní hasičské stanici, poté pokračují dál. Průvod se v ulicích veselí většinou do pěti, šesti hodin večer.

Nejdůležitější roli zde má medvěd. V Ústí mají pro jistotu dva. „Medvědi se v polovině dne střídají, protože to nevydrží. Musí si totiž zatančit s každou paní domácí. Občas tančí i s pánem, když není doma žena," směje se Jaromír Nedbal. Spolu se starostou si vzpomněli i na básničku, která by se měla u každého domu říkat. „Kdo medvěda vyžene, toho medvěd sežere. Kdo medvěda pohostí, zatančí si s radostí," odrecitovali společně.

Slunce se na procesí masek smálo, o to byla jejich cesta veselejší. A do kroku i do tance jim hrálo uskupení Luha Jindřichov. V něm mimo jiné bubnuje Lída Zdráhalová. „Kdysi jsme na masopustu hrávali s ústeckým souborem, ale už tu nikdo z nich není, zůstala jsem tu sama, tak bubnuju s Luhou. Začala jsem se účastnit vodění medvěda už v sedmi letech," vzpomíná.

Ústečtí již medvěda vyhlíželi, protože hasiči všem domácnostem zašlou pozvánku. Hospodyňky otevíraly dveře a s chutí si zatančily se, zprvu řvoucím, medvědem, který při tanečku řádně zkrotl. Masky a hudebníky po písničce obdarovaly lahodným mokem a domácími koblížky.

V Ústí je tradice vodění medvěda více než stoletá. Dříve masopust pořádali sokolové, nyní už je průvod pouze pod taktovkou hasičů.

V průvodu šla i Jana z Bystřice pod Hostýnem, která si v Ústí našla přítele. „Poprvé v životě se účastním něčeho takového. Přemluvila mě kamarádka, ať do toho jdu. Jsem za to ráda. Je to taková dobrá sranda," popsala své pocity. Jana převlečená za cikánku Eržiku z Karviné nechávala vyvolené vytáhnout si kartu z jejího věšteckého pytlíku se slovy, že přesně to, co si vytáhnou se dnes večer stane.

Průvod čítal dohromady asi třináct masek. Ty se pokaždé, když medvěd zabušil na dveře a muzikanti spustili svou písničku, roztancovaly. „Každoročně průvod navštíví asi sto sedmdesát až sto osmdesát obydlí. Peníze, které se vybírají do kasičky, jdou potom na pohoštění, muziku a další chod hasičského sboru," zakončil starosta Libor Vykopal. (jes)