„Bydlíme nejblíže, a tak by se nás ubytování Romů dotklo nejvíce. Proti těmto lidem nic nemám, ale je s nimi prostě těžké vyjít. Máme s nimi negativní zkušenosti," řekla Libuše Polášková z hranické ulice Nová. Kvůli této záležitosti dokonce už dvakrát jednala i se starostkou města.

Podobné spekulace se v poslední době nesly celými Hranicemi. Zpráva o nově ubytovaných obyvatelích v bývalých armádních prostorách se však nepotvrdila. Po radnici ji vyvrátil i jednatel společnosti Gennanio Michal Koudelka. „Neuvažovali jsme o tom v minulosti a neuvažujeme o tom ani dnes. Myslím, že areál bychom tím znehodnotili. Sám pocházím z Přerova a romskou problematiku dobře znám," řekl jednatel současného majitele.

Společnost, které objekty patří poměrně krátkou dobu, se nyní hodlá zaměřit hlavně na primární a sekundární údržbu. „V současné době vyřizujeme veškerá povolení. Soustředíme se také na zavedení vody či elektriky. Objekty také potřebují ostrahu, protože se nám do nich někdo už snažil vloupat," dodal Michal Koudelka.

Informace o stěhování Romů do této lokality popřel také tiskový mluvčí Městského úřadu v Hranicích Petr Bakovský. Podle něj se jedná jen o spekulace, které se v Hranicích opakovaně objevují. „O tom, že by se do areálu mohli nastěhovat Romové, se mluví už několik let. Skutečně jde ale jen o spekulace," řekl mluvčí.

Firma hodlá přibližně padesát procent objektů využít k podnikatelským, avšak nikoliv k ubytovacím účelům. O využití dalších padesáti procent je prý připravena jednat s vedením města. Jednatel Michal Koudelka však zatím nechtěl být konkrétní.

O stěhování Romů nepadlo ani slovo

Starostka Hranic Radka Ondriášová (ČSSD) a místostarostka Pavla Tvrdoňová (Změna pro Hranice) už na začátku roku jednaly s majiteli těchto nemovitostí a hovořily s nimi právě o využití areálu bývalých kasáren.

S výsledkem jednání starostka už na konci března seznámila také zastupitele Hranic. „Při jednání bylo několikrát řečeno, že tento areál je dle územního plánu určen pro výrobu. Na schůzce nic ohledně stěhování Romů nepadlo," uvedla starostka Ondriášová na tehdejším zasedání městského orgánu.

Osud kasáren v kostce

O prodeji a využití nepoužívaných kasáren Jaslo se horlivě diskutovalo i v minulém volebním období. Už roce 2009 nabízel stát tuto nemovitost k prodeji. Z původní nabízené ceny 169 milionů se suma snížila nejprve na 130 milionů, následně dokonce na 91 milionů korun. Tehdejší složení zastupitelstva se však shodlo, že město ani za tuto částku bývalé kasárny neodkoupí. Cena objektu v roce 2010 klesla dokonce na necelých 34 milionů, ani tyto peníze ale město do chátrajících budov investovat nechtělo.

Důvodem, proč vedení města k odkoupení areálu nepřistoupilo, byl hlavně technický stav kasáren. Někteří ze zastupitelů se tehdy obávali, že oprava nejen budov, ale také okolních pozemků a komunikací by s sebou nesla obrovské finanční náklady. Přestože podle Jana Peška z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR se nepotřebné objekty dříve bezúplatně převáděly na jednotlivé kraje či města, v poslední době se hlavně kvůli krácení armádního rozpočtu preferuje prodej.

Bývalé kasárny byly v loňském roce prodány za třicet milionů soukromé společnosti z Velké Bíteše. Po dalších změnách vlastníků se majitelem nakonec stala společnost Gennanio se sídlem v Olomouci.