Zatímco o vlastnictví hradeb v těsném okolí zámku není žádných pochyb, druhá část spadá i na nemovitosti soukromníků. Dlouhodobý problém se táhne už od konce minulého století.

„Od devadesátých let se tyto věci čas od času takzvaně vrací na stůl. Městské hradby totiž nejsou úplně obvyklým druhem objektů. To je asi hlavní důvod, proč se to stále nedaří vyřešit," uvedl tiskový mluvčí Městského úřadu v Hranicích Petr Bakovský.

„Je pravda, že s nevyřešeným vlastnictvím hradeb problémy jsou. Město se už dlouhá léta snaží tento problém řešit, do jisté míry je to ale i záležitost právní," doplnil mluvčí hranické radnice.

Podle vedoucího stavebního úřadu v Hranicích nelze problém zobecňovat.

„Tato otázka se musí řešit případ od případu, záleží třeba také na tom, zda hradby slouží jako opěrná zeď. Zatím ale s nikým ohledně této záležitosti nekomunikujeme. Obecně jinak platí, že vlastníkem objektu, který stojí na určitém pozemku, je právě majitel tohoto pozemku," řekl vedoucí stavebního úřadu Ladislav Patočka.

Grant na opravy

Hranice v letošním roce přišly nově s grantem čtvrt milionu korun, který je určený na opravu a obnovu kulturních památek. O část z této částky mohou do 31. srpna žádat majitelé objektů, které spadají do Městské památkové zóny v Hranicích, tedy i lidé, na jejichž pozemku stojí části městských hradeb.

„Oprava městských hradeb je jedna z oblastí grantového řízení, v rámci kterého mohou majitelé objektů v památkové zóně o finanční příspěvek zažádat. Kvůli tomuto účelu si už jeden majitel dokonce nechal zpracovat projekt. Jinak ale nevím o nikom, kdo by o opravu částí hradeb žádal," řekl tajemník Komise pro regeneraci městské památkové zóny Petr Vystrčil.

Hlavní kamenná městská hradba vznikala po roce 1430 na místě staršího dřevěného opevnění. A její součástí byly i tři městské brány – Motošínská (Drahotušská) v ulici 28. října, Mlýnská ve Svatoplukově ulici a Horní v Jiráskově ulici. Pozdější parkánová hradba byla vystavěna na počátku 16. století.