Zájmy firmy Cuadrilla Morava se týkají území od Hranic po Štramberk a Vsetín. Zemní plyn by chtěla společnost těžit z břidlicových vrstev v hloubce okolo tří kilometrů. Jak již dříve Deníku řekl poradce firmy Cuadrilla Stanislav Benada, v hledáčku těžařů jsou místa vzdálenější od obydlených území a zejména od větších měst.

„Můžu všechny uklidnit, že jsme z prostorů pro těžbu naprosto vyloučili města jako jsou Hranice a současně i všechna citlivá místa,“ sdělil Benada.

Kladně se už k žádosti těžařů vyjádřilo ministerstvo životního prostředí, které nyní stanovilo průzkumné území. Což prakticky znamená, že jim povolilo průzkum a zároveň tím firmě poskytlo licenci na danou lokalitu.

„Průzkumné území je forma exkluzivní licence pro určenou firmu ve vymezeném území po vymezenou dobu provádět různé geologické práce při hledání určitého nerostu. Žádné konkrétní práce však tímto stanovením průzkumného území povoleny nejsou. Ty se posuzují teprve poté, co je průzkumné území definitivně schváleno,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Starostka Hranic: Nebude to mít pro nás žádný přínos

Hranická radnice se už k rozhodnutí ministerstva postavila odmítavě.

„Domníváme se, že to bude mít negativní dopad na životní prostředí a že to pro nás nebude mít žádný přínos,“ zdůvodnila postoj města hranická starostka Radka Ondriášová.

„Vzhledem tomu, že proti našemu rozhodnutí byly podány rozklady ze strany účastníků řízení, rozhodnutí nejsou pravomocná a budou dále přezkoumávána,“ nastínila další vývoj Michaela Jendeková.

Jak by probíhala těžba?

Případná těžba by měla probíhat metodou nazývanou hydraulické štěpení. Podle zástupců firmy Cuadrilla jde o moderní způsob, který je šetrný k životnímu prostředí.

„Břidlice se rozštěpí působením vody a jemného písku, které se do vrtu vhánějí pod velkým tlakem. Puklinami naplněnými pískem proudí do vrtů zemní plyn,“ popisuje Benada.

Pokud by k vrtání nakonec skutečně došlo, nemusí se podle něj zdejší obyvatelé obávat žádného nebezpečí. Každý cyklus vrtu je uzavřený a veškeré kapaliny neustále kolují nebo se schraňují v kontejnerech. Z vrtů proto nic nevytéká ven do přírody. „Tato technologie je dlouhodobě vyzkoušená a rozhodně nehrozí žádné nebezpečí,“ upozornil již dříve Benada.

Podle těžařů by se tak mohla snížit závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska. Spojeným státům se tímto způsobem například podařilo snížit svou závislost na dovozu zkapalněného plynu z arabských zemí o třetinu až polovinu.

Ochránci ŽP nadšeni rozhodně nejsou

Ochránci přírody ale nevidí celou záležitost tak růžově.

„V Americe se tento způsob těžby děje v Nevadské poušti, tady jde o hustě osídlená území a chráněné oblasti. Z toho, co jsem o této metodě nastudoval, vím, že není příliš šetrná k životnímu prostředí a že při ní hrozí znečištění spodních vod únikem chemikálií,“ komentoval záměr jednatel severomoravského sdružení Českého svazu ochránců přírody Milan Orálek.

Podle jeho slov jsou geologické podmínky zdejšího území takové, že pokud by došlo ke kontaminaci podzemních vod například v oblasti Valašska, znečištění by se rychle dostalo až do řeky Moravy. Nedůvěru ke zmíněné metodě těžby například tento týden projevil bulharský parlament.

„Ten tento týden těžbu zemního plynu z břidlic na celém území Bulharska zákonem zakázal,“ podotkl Orálek.

Zapomenuté vrty

Ten zároveň připomněl, že podobný geologický průzkum v lokalitě Hranicka a Valašska probíhal už v šedesátých letech. Tehdy se do země vrtalo, aby se zjistilo, zda se zde nenacházejí vhodné zdroje černého uhlí.

„V Jablůnce z té doby zůstal nejhlubší český vrt, který vede až do hloubky šesti a půl kilometrů, další je u Čertových skal u Lidečka a jeden je mezi Hustopečemi a Choryní,“ uvedl Milan Orálek.

Ochránci životního prostředí se navíc obávají, že povolení k průzkumu zároveň znamená otevřené dveře pro souhlas úřadů k samotné těžbě. „Většinou je to tak, že pokud jsou hotové průzkumné vrty, daří se snáze povolit i těžba,“ dodal Orálek.

Finance obcím?

Jak ale Stanislav Benada řekl v jednom z dřívějších rozhovorů pro Deník, případná těžba bude pro obce finančním přínosem.

„Pokud by se těžilo, bude firma odvádět obcím daň ve výši pěti procent z celkové tržby za prodej zemního plynu vytěženého na jejich území. K tomu je třeba připočítat poplatky obcím za průzkumná nebo těžební území, služby, které tady budou pracovníci průzkumu a těžby dlouhodobě využívat, a zřejmě i několik desítek nových pracovních míst,“ řekl Benada.

MARTIN PJENTAK

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU