Politici se sešli přímo v místech, kde rybáři před necelými třemi lety lovili z vody uhynulé ryby. Právě na Bečvě v Hustopečích nad Bečvou byly totiž následky ekologické katastrofy nejhorší. Do Bečvy unikla jedovatá látka v neděli 20. září 2020 a zahubila desítky tun ryb na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku od Valašského Meziříčí až po Přerov.

Ministr životního prostředí Petr Hladík připravuje konkrétní legislativní kroky - do konce roku předloží vládě novelu zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Ta bude vycházet především z dosavadní praxe správních orgánů tak, aby mohly snadněji vést řízení o ukládání preventivních a nápravných opatření, evidovat případy ekologické újmy, rozhodovat o náhradě nákladů nebo ukládat pokuty.

Zákon o ekologické újmě staví na principu znečišťovatel platí. Vede k finanční zodpovědnosti a přeneseně i k tomu, že provozovatele nutí přijímat opatření a rozvíjet postupy ke snižování rizik vzniku ekologické újmy. Díky tomu sníží riziko své finanční odpovědnosti na minimum.
Do roku 2021 nebyl zákon aplikován. U žádného případu se totiž nepodařilo prokázat naplnění zákonné definice ekologické újmy. Slabinou byl i fakt, že žádosti o prošetření často ani nepodaly osoby k tomu oprávněné.
„Novela zákona umožní zejména zlepšit aplikační praxi v tom, že bude zřejmé, kdy se uplatní postupy pro ukládání opatření podle zákona o ekologické újmě, a kdy postupy podle jiných zákonů. Některé zákonem stanovené pojmy chceme redefinovat, aby šlo snadněji prokázat vznik ekologické újmy a stanovení její výše. Pro prevenci vzniku havárií chci také posílit povinnost finančního zajištění u provozovatelů registrovaných v systému EMAS nebo majících certifikaci ISO. Tito provozovatelé nemají podle platného znění zákona povinnost finančního zajištění, i když i oni mohou ekologickou újmu způsobit. Tuto výjimku chceme ze zákona odstranit,“ řekl ministr zemědělství Petr Hladík.

Podle místopředsedy vlády Mariana Jurečky skončila kauza otrávené Bečvy po všech stránkách naprostým fiaskem. „Naším dlouhodobým cílem je proto zamezit jakémukoliv obdobnému případu. Nastavujeme důsledný monitoring odpadních vod i škodlivých látek, který se aktuálně dotýká několika desítek provozovatelů. Zpřísnili jsme limity pro jejich hlášení do Integrovaného registru znečišťování životního prostředí a nadále upravujeme legislativní prostředí tak, aby se obdobný exces už nemohl opakovat. Ochrana vody včetně její kvality je pro nás dlouhodobou prioritou, která s postupující klimatickou změnou nabývá na stále větším významu,“ řekl Jurečka.
Místopředsedkyně Senátu a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová se o kauzu Bečva zajímala už od začátku a iniciovala řadu jednání. „Jsem ráda, že se v Hustopečích nad Bečvou sešli dva ministři a berou velmi vážně to, co se na řece Bečvě stalo. Všichni jsme vynaložili úsilí, aby se situace neopakovala. Nezodpovědná lidská činnost a záměry vystavily řeku Bečvu v posledním období mnoha zkouškám - od tisícileté povodně v roce 1997, záměrů na regulace, stavbu průplavu Dunaj- Odra-Labe, nevhodně navrženou přehradu Skalička až po ekologickou havárii kyanidy před dvěma lety. Bečva si zaslouží naši lepší péči, aby se stala živou řekou a plnila svoje přirozené funkce. Navržená opatření k tomu mohou významně přispět,“ zhodnotila senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Ministerstvo životního prostředí pod vedením ministra Hladíka podniklo několik kroků ke zlepšení stavu českých řek. Tím průlomovým je novela vodního zákona, která zajistí řekám lepší ochranu a zároveň stanoví pravidla pro řešení podobných havárií. Další úpravou, směřující ke zvýšení prevence a předcházení ekologickým haváriím, je vládou schválené nařízení, které zpřísňuje prahové hodnoty pro ohlašování do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) u kyanidů v odpadech o jeden řád - z nynějších 500 kilogramů na 50 kilogramů za rok.