Hřbitov dnes zdobí téměř dvacet hrobů obětí první a druhé světové války a přes deset nadačních a čestných hrobů, které připomínají památku nejvýznamnějších hranických rodáků a obyvatel.

Je mezi nimi například rodina Šromotova či Gallašova. Všechny jmenuje místní amatérský historik Václav Bednář ve své knize Hřbitovy v Hranicích a Drahotuších. Definuje místo posledního odpočinku každého hranického starosty, připomíná jinak významné představitele společenského života města. Neopomíná příslušníky odboje, spisovatele, umělce, architekty, lékaře a lékárníky, učitele a dokonce ani publicisty.

Že na hranickém hřbitově leží lidé s jedinečnými životními osudy, není pochyb. Tady je několik z nich.

Jiří Brdečka byl spisovatel, scénárista a kreslíř. Podílel se na filmové podobě Barona Prášila, s Janem Werichem spolupracoval na filmu Císařův pekař a pekařův císař, rozepsal scénář k pohádce Tři veteráni. Jeho nejslavnější dílo je však parodie na westerny s názvem Limonádový Joe. Díky jazykové bravuře, eleganci s dokonalé znalosti parodované skutečnosti se Brdečka vypracoval na tvůrčí osobnost překonávající mantinely ideologického omezování komunistickou totalitou.

Osudy mnoha pochovaných svědčí o rozsáhlém fungování odbojářské organizace Obrany národa. U jejího zrodu stál například Jan Čech, který zajišťoval munici a výrobu letáků. V roce 1939 byl při rozsáhlé zatýkací akci vůči místní organizaci zatčen, pobyt v Kasselu nepřežil. Karel Břenek pro její členy schovával na svém pracovišti zbraně, za což byl zatčen gestapem a věznění na Mírově posléze podlehl. Zdenko Štekl, městský náčelník Junáka, byl jeden z vrchních organizátorů protinacistického odboje místní junácké organizace. Za odbojovou činnost byl v roce 1945 vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Marie Krausová je jedna z nejzaslouži­lejších mecenášek v Hranicích. Věnovala velkou část svého majetku na zřízení dobročinné Nadace Marie Krausové, která spravovala Jánský azyl. Azyl pojmenovala po otci Janu Krausovi. Nadace sloužila k bezplatnému ubytování zchudlých zestárlých soukeníků, stolařů a případně dalším chudobných občanů. Svou poslední vůlí věnovala celý svůj zbylý majetek nadaci. Zemřela roku 1913.

Josef Dominik Vymětal zasvětil celý svůj život léčbě dětských pacientů. Byl dvacet let primářem dětského oddělení hranické nemocnice, zároveň ředitelem dětské revmatické léčebny v Teplicích nad Bečvou a vedoucí krajské dětské revmatologické poradny v Olomouci. Dlouholetou praxi dětského lékaře, uznávaného odborníka na dětskou revmatologii, zakončil společně s manželkou Hedou pomocí dětským lékařům v Alžíru v roce 1969.

Pracovitých, moudrých a ušlechtilých lidí, kteří žili životy plné zasloužilé práce, bylo v Hranicích mnoho. Toto je jen velmi úzký výběr z nich. Více se dočtete v knize Hřbitovy v Hranicích a Drahotuších.

Autoři: Václav Bednář, Veronika Hlavinková

Hroby významných osobností

František Šromota (1853–1912) první český starosta Hranic, čestný občan

Ladislav Vlodek (1907–1996) významný hranický akademický malíř a sochař

Stanislav Kuthan (1907–1983) dlouholetý primář hranické nemocnice, jako první v Československu zavedl laparoskopickou metodu vyšetření dutiny břišní

Josef Kallinikov (1890–1934) ruský spisovatel, emigrant, autor světoznámého románu o ruské revoluci Mnichové a ženy

Bohumír Indra (1912–2003) významný historik, mapující dějiny Hranic

František Benoni (1895–1971) známý ochotnický herec a spoluzakladatel Beskydského divadla

Josef Heřman Agapit Gallaš (1756–1840) výtvarník, lékař a spisovatel