V oblasti těžby zatím ještě nebyly provedeny ani první kroky. Čeká se až na schválení z Bruselu.
„Každá firma, která chce podobné práce v Evropě provádět, musí žádat Evropskou unii o povolení,“ informoval na úvod poradce britské firmy Stanislav Benada. Hned zde je zatím první zádrhel. Žádost za společnost byla podána už patnáctého září loňského roku, ale zatím ještě se ani neobjevila na věstníku v Bruselu.
„Vidím za tím jen obyčejnou českou úředničinu a byrokratismus. A vezměte si, že další tři měsíce musí vše viset přímo v Bruselu, kam se potřebný papír stále nedostal“ doplnil Stanislav Benada.
Rozběhla se diskuse
První kroky zatím tedy nemohly být provedeny, ale o celé těžbě už se bouřlivě diskutuje.
„Zatím máme hodně obecné informace. Víme jen, že britská firma dělala nějaké průzkumy, ale nic bližšího se k nám nedostalo,“ řekl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
Těžba zemního plynu z břidlicových vrstev je sice ne tolik známou, ale velmi dobře a dlouho odzkoušenou formou těžení. V současné době už dlouho funguje ve Spojených státech amerických a není jediný důvod, proč by neměla fungovat i v Evropě.
„Pokud firma dostane licenci, jako první provede seismický průzkum, při kterém se budou hledat propustné horniny,“ sdělil manažer muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně Ladislav Blažek.
Výhody? Finance a práce
Pokud by se celá těžba na Hranicku spustila, znamenalo by to pro celou oblast velký, zejména finanční přínos. Společnost v současné době žádá o licenci na přibližně devět set kilometrů čtverečních. „Myslím si, že by se jednalo o velký finanční přínos pro celou oblast. Vezměte si, že při získání licence se platí státu tisíc korun za každý kilometr čtvereční,“ poznamenal Ladislav Blažek. Z celkové částky by poté poměrná část přišla do pokladny každé obce, která je v plánu zahrnuta.
Kromě těchto peněz by se jednalo o další, které by těžařská firma vložila do infrastruktury případně do ubytování i stravování svých pracovníků.
„Uvědomte si, že by se jednalo o velkou skupinu pracovníků, kteří musí být někde ubytovaní a musí se někde stravovat,“ doplnil Ladislav Blažek. Stavba vrtů si vyžádá i stavební materiál nebo přívod vody, čímž se opět objeví práce jak pro vodárny na Hranicku, tak pro stavební firmy v regionu.
Bezpečnost? Prý v pohodě
Pokud by k vrtání opravdu nakonec došlo, nemusí se zdejší obyvatelé obávat žádného nebezpečí. Každý cyklus vrtu je uzavřený a veškeré kapaliny neustále kolují nebo se schraňují v kontejnerech. Z vrtů proto nic nevytéká ven do přírody.
„Technologie vrtů je dlouhodobě vyzkoušená a rozhodně nehrozí žádné nebezpečí,“ upozornil Stanislav Benada.
Oblast, kterou si společnost vyhlédla začíná už za Lipníkem nad Bečvou a pokračuje okolo Hranic až na Valašsko. Těžaři ve spolupráci se Stanislavem Benadou vybírali místa, která jsou vzdálenější od obydlených území a zejména od větších měst.
„Můžu všechny uklidnit, že jsme z prostorů pro těžbu naprosto vyloučili města jako jsou Hranice a současně i všechna citlivá místa,“ sdělil na závěr poradce britské těžařské společnosti Cuadrilla Stanislav Benada.
Přes všechny informace není v současné době těžba úplně nejaktuálnější. Vzhledem k získávání licence a nejrůznějším průzkumům se s případnou těžbou začne nejdříve za pět let. (zem)
