Část věnovaná událostem podzimu roku 1938 se konala u mostu mezi Hradcem a Širokým Brodem, který nyní prochází rekonstrukcí.

Obdobný stával o kilometr výše proti proudu řeky Bělé, ale 23. září 1938 jej odpálili příslušníci ustupující československé armády. Bylo to v době, kdy na Jesenicku vrcholilo sudetoněmecké povstání.

Klub vojenské historie Maxim u hradeckého mostu předvedl dobovou ukázku. Rozbuškou ozbrojeného střetu mezi příslušníky československých ozbrojených sil a skupinou Freikorpsu se v ukázce stal pokus o pašování zbraní.

Odchod československých jednotek provázel odstřel mostu. Německé obyvatelstvo vzápětí vítalo jako osvoboditele příslušníky německé armády.

Most v Širokém Brodě podminovali českoslovenští vojáci ve čtvrtek 22. září 1938 odpoledne. Většina obyvatel v okolí opustila své domy.

Detonace… a most byl pryč

Most byl odpálen následujícího dne v dopoledních hodinách. Podle dobových pramenů se tak stalo narychlo na udání jedné komunistické ženy.

„Rána byla slyšet přes sto kilometrů daleko. Následek by hrozný. V blízkosti ležící domy byly téměř zcela zničeny. Dům truhláře Grünera byl úplně roztrhán. Do jednoho kilometru v okolí měly všechny domy škody,“ stojí v kronice sousední vesnice Hradec.

Událost zaznamenal i pisatel školní kroniky v dva a půl kilometru vzdálené Nové Vsi: „O půl desáté se ozvala strašlivá detonace. Škola se otřásla a zdálo se, že se zřítí. Ve vsi začali pobíhat lidé. Širokobrodský most byl vyhozen do vzduchu, odstřel provedl československá armáda. Daleko se otřásla domovská zem.“

O důvodech odstřelu mostu chybí spolehlivé informace.

„Ze strategického hlediska nemělo zničení mostu téměř žádný význam. Svou roli bezpochyby sehrála frustrace vojska z nastalé situace,“ řekl představitel Klubu vojenské historie Maxim.

Hradecký most měl na konci války postihnout stejný osud jako jeho dvojče v Širokém Brodu. Odstřelit jej chtěli vojáci ustupujícího Werhmartu. Odstřelu zabránili muži z místní domobrany.