Rekonstrukce s sebou však přinesla také negativa, zejména pro rybáře.
Finanční náklady na revitalizaci rybníka pokryla z velké části dotace z Operačního programu životního prostředí. Dotace však byla podmíněna přísnými pravidly.
„Normální chov ryb smíme obnovit až po dvaceti letech od revitalizace. Podle nás jsou tyto podmínky postavené proti rybářům,“ řekl hospodář Místní organizace Českého rybářského svazu v Hranicích Dušan Orava.
Vyloučeno je podle Agentury na ochranu přírody a krajiny krmení ryb i hnojení, které může urychlovat proces zabahňování.
Požadavky jsou navíc takové, aby ryby ponechaly dostatek potravy pro ostatní volně žijící živočichy, neohrožovaly je lovem a nezhoršovaly kvalitu vody.
„Podmínky řeší život nějakých obojživelníků, ale nikdo si neuvědomuje, že se jedná předně o rybochovnou soustavu uprostřed městské aglomerace,“ uvedl dále hospodář.
Všechny ryby, které tak rybáři vylovili při podzimním výlovu, se využily pouze jako násadba do revírů.
„Na ostatní prodej tady ryby nemáme,“ uvědomuje si Dušan Orava.
Časy, kdy bývaly výlovy Kuchyňky společenskou událostí, při níž si lidé mohli koupit kapra nebo si pochutnat na rybích specialitách jsou tak ještě na dalších osmnáct let pryč.
Vydry, vydry, vydry
Problém s chovem však nepředstavuje jedinou potíž, se kterou se musí rybáři potýkat.
„Dalším problémem je přítomnost vyder. Vydra si zvykla na život v městské aglomeraci, zvykla si na lidi. Při spouštění rybníka nám v něm řádila celá vydří rodina, “ prozradil Dušan Orava.
Vydry způsobují rybářům lovem ryb velké ztráty.
„Vydra je chráněný živočich, a když nám způsobí škodu za padesát tisíc korun, nikdo nám to nezaplatí,“ není spokojen hospodář.
„Abychom mohli nárokovat náhradu škody, museli bychom mít rybník oplocený, mít elektrický ohradník a mít zabezpečený nátok. No, a jelikož na rybníku Kuchyňka to ani udělat nemůžeme, tak na náhradu škody podle zákona nárok nemáme,“ vysvětlil Dušan Orava.
Autor David Král