V pondělí šli žáci prvních až osmých ročníků do školy na Tř. 1. máje v modrém, v úterý na jejich oblečcích převažovala žlutá.

„O pašijovém týdnu je pondělí jednoznačně modré. Úterý někde nazývají šedým, ale podle historických pramenů by mělo být žluté,“ naznačila důvod jejich sladěného vzhledu Iveta Němcová, třídní učitelka prvního ročníku ZŠ 1. máje.

Škola se totiž od pondělí až do středy snažila děti naladit do velikonoční atmosféry. Děti se při vyučování dozvídali, jaké kdysi naši předkové udržovali tradice a jak se připravovali na největší křesťanské svátky v roce.

„Říkám jim, že o modrém pondělí a žlutém úterý se ve všech domácnostech gruntovalo a o škaredé středě se říkalo, že by se na sebe lidé neměli škaredit, nebo jim to zůstane po celý rok,“ přiblížila tradice pašijového týdne Němcová. Proto také ve středu přišli děti do školy v legračních oděvech, aby se namísto mračení na sebe usmívaly.

Stejně jako na hranické ZŠ 1. máje pojali tento předvelikonoční týden i na Základní škole v Hustopečích nad Bečvou. „Není to u nás žádná novinka, už jsme tento zvyk párkrát praktikovali,“ řekl ředitel školy Radomír Habermann.

Letos se tam pašijový týden odehrával v režii dvou studentek devátého ročníku Anety Nedělkové a Martiny Pavlíkové. „Samy si vymyslely pravidla pro letošní rok. Například, že každý musel mít na sobě minimálně tři kusy oblečení nebo doplňků v dané barvě a to včetně třídních učitelek,“ přiblížil pravidla školního pašijového týdne ředitel.

Z hranických škol se letos k této milé tradici žádná jiná škola s výjimkou ZŠ 1. máje nepřipojila. „My jsme letos ladili barvy oblečení jen na apríla,“ řekla výkonná zástupkyně ZŠ Šromotovo Miluše Kučírková. „Každá třída od prvního až do devátého ročníku měla přidělenou jinou barvu,“ dodala.

O velikonocích se však žáci učí všude. Přesto, že na čtvrtek a pátek připadají prázdniny, školáci zpravidla vědí, že čtvrtek bude zelený a pátek velký. Znají také pojmy Bílá sobota a zcela jistě i Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí.