„Za možnost natáčet v Sultanátu Omán jsem velice rád. Moje dokumenty z vojenského prostředí ukazovaly osudy lidí, které válka nějak postihla. Situace v Ománu je jiná. Chci tam zpracovat dokument, který by zachytil kontrasty tamních obyvatel. I české a hranické diváky může zajímat, jaký je jejich život. To mě na tom láká, je to pro mě velká výzva," uvedl Vlastimil Mach těsně před odletem. Ve městě Qantab poblíž ománské metropole Maskat tráví deset dní.

Afghánistán, Kosovo, Kongo nebo Omán rozhodně nepatří mezi lukrativní turistické destinace. Ani hranický kameraman by se prý bez dokumentujícího přístroje nikdy do těchto zemí nevydal.

„Baví mě na tom právě to natáčení," doplnil. Cestování s kamerou ho poprvé pořádně chytlo před devíti lety, kdy s hranickou delegací natáčel pobyt v nizozemském partnerském městě Leidschendam-Voorburg. Vojenské prostředí z Balkánu, Asie nebo život v Africe natáčel až v dalších letech.

„Ze zkušenosti musím říct, že bych jel raději desetkrát v Afghánistánu než jednou do Konga. Tato africká země je sice krásná, ale život je tam strašný. Přestože v Afghánistánu nebyla nouze o raketové útoky, tak pocit bezpečí a klidu jsem tam měl daleko větší než v Kongu," vzpomněl na své zážitky.

Vlastimil Mach si vztah ke kameře vybudoval už na základní škole, zpravodajskými záběry a natáčením dokumentů se ale začal živit až před deseti lety.

„Zpravodajština se postupem času stává trochu stereotypem. Je to únavná práce, hlavně ve střižně. Výsledný efekt za to ale podle mě stojí. Některé akce natáčím opakovaně, a přestože se je vždycky snažím pojmout z jiného pohledu, takovéhle cesty do zahraničí jsou pro mě samozřejmě vítaným zpestřením," zakončil kameraman.