Jejich příklady přitom ukazují, že strach hospodských ze ztráty zákazníků bývá zbytečný. Se změnou nakonec bývají spokojeni i samotní kuřáci.

Najít restauraci, kam si lze zajít na jídlo a nenechat se obtěžovat dusivými mraky modrého kouře, nebývá problém.

Některé z takovýchto hranických podniků jsou čistě nekuřácké, jako například Konšelská restaurace, jiné mají vyhrazené nekuřácké salony jako třeba pizzerie Agostini, další mají v době oběda zákaz kouření, což je třeba příklad restaurace Monika.

Natrefit ale na nekuřáckou pivnici, to se donedávna rovnalo zázraku.

Referendum mezi štamgasty

Jednou z prvních byla v tomto směru hospoda v Hluzově.

„Nikdo z nás, co tady pracujeme, nekouří, a ta práce v kouřem silně znečištěném prostředí byla pro nás velkou zátěží. Nicméně jsme asi tři roky čekali, zda vláda neschválí dlouho slibovaný zákon o plošném zákazu kouření v restauracích. K tomu ale nakonec nedošlo, tak jsme se rozhodli s tím něco udělat sami,“ vyprávěl hospodský Petr Lapeš.

Nejprve se mezi stálými zákazníky podniku konalo referendum, kdy se osmdesát procent lidí vyslovilo pro zákaz kouření a dvacet procent proti.

„Takže když jsme zákaz zavedli, až na pár štamgastů to lidé přijali kladně. Postupně si zvykli i kuřáci, řekl bych, že většina z nich to oceňuje. Posezení je teď pro všechny příjemnější, kuřáci toho navíc vykouří méně než dříve, když teď musí ven,“ řekl Lapeš.

Nekuřáckou hospodu najdeme i v blízkých Špičkách.

„S manželem jsme oba nekuřáci, tak jsme se rozhodli, že zkusíme zavést zákaz kouření. Některým hostům se to ze začátku moc nelíbilo, na pár týdnů k nám přestali chodit, ale potom se stejně vrátili,“ uvedla provozovatelka restaurace ve Špičkách Jarmila Hýžová.

Podle jejích slov si nakonec změnu pochvalovali nejen nekuřáci, ale i samotní kuřáci.

„Nikdo nesmrdí kouřem, takže jsou rádi všichni. A kuřáci, kteří musí chodit s cigaretou ven, jsou zase rádi, že toho vykouří o něco méně,“ dodala.

Sportování v hospůdce

Jednou z prvních vlaštovek v samotných Hranicích byla v tomto směru Restaurace Na zastávce. Nekuřácký provoz zde funguje od jejího otevření loni na podzim.

„Jsme rodinný podnik. Já jsem po operaci srdce, pracují tady i naše dcery, takže jsme chtěli dělat v čistém, nekuřáckém prostředí,“ vysvětlil provozovatel podniku Jan Petřík.

Dalším důvodem je fakt, že v hospůdce je možnost sportovních aktivit.

„Lidé si sem chodí zahrát stolní tenis nebo šipky, chceme proto, ať sportují v nekuřáckém prostředí,“ vysvětlil Petřík.

Místo dýmu rodiny s dětmi

Ten hodnotil reakce návštěvníků jako kladné.

„Lidé jsou rádi, že si mohou posedět v čistém prostředí. Kuřáci jsou zase vděční, že místo celé krabičky vykouří třeba jen čtyři cigarety za večer,“ doplnil.

Podle jeho slov nekuřáckým hospodám ubude část hostů kuřáků, ty ale nahradí jiní.

„Místo nich chodí do restaurace například rodiny s dětmi,“ podotkl.

Jeho slova potvrdili i někteří z hostů.

„Líbí se nám, že sem můžeme přijít s dětmi. My si popovídáme, děti si mezitím zahrají stolní tenis, všechno v nezakouřeném prostředí,“ pochvaloval si jeden z návštěvníků restaurace.

Řešení pro kuřáky: elektronické cigarety

Z hospůdky, která bývala plná modrého kouře, se v nekuřácký prostor před časem proměnilo i hranické Kongresové centrum.

Dnes je zde krásně čistý vzduch, v rohu praská v krbu hořící dřevo, a tak místo nikotinu host cítí hlavně jeho vůni.

„U nás se na tom domluvili v létě sami hosté, kuřáci a nekuřáci. Lidé si na to zvykli, žádný úbytek zákazníků jsme nepocítili,“ komentoval to Zdeněk Nevíma, který spolu s Jiřím Blažkem restauraci provozuje.

„Hosté jsou rádi, že nesmrdí, jiní si zase začali nosit elektronické cigarety,“ dodal Nevíma.

Elektronickými cigaretami řešili plošný zákaz kouření například hosté restaurací v Polsku.

„Jak se tam přestalo kouřit, všichni přešli na elektronické cigarety. Nekouří se z toho, takže to nikomu nevadí, navíc je to zdravější než obyčejné cigarety,“ podotkl pravidelný uživatel elektronických cigaret Tomáš Zúbek.