Uvažoval jste o tom, zda se nechat naočkovat proti nemoci covid-19 delší dobu, nebo padlo rozhodnutí okamžitě? Jak se po aplikaci vakcíny cítíte?
Vpich jsem téměř necítil. Jsem asi hodinu po výkonu a cítím se stejně jako předtím. Očkování je jedinou možností - nejen pro zdravotníky, ale celou společnost. Zpočátku, když se o očkování začalo někdy na podzim mluvit, jsem měl spíše rezervovaný přístup. Když ale vidím, jak se situace vyvíjí a epidemiologická opatření nejsou schopna zabránit šíření infekce, nebo jen v poměrně malé míře, tak jsem svůj názor změnil. Pokud by to mělo takto pokračovat dál, bude se společnost promořovat možná několik let. Pánbůh zaplať, že je tady vakcína, a že se můžeme nechat naočkovat. Je to jediná šance, jak se z toho velkého průšvihu můžeme v relativně dohledné době dostat.

Co vás na nemoci covid-19 jako lékaře překvapilo?
Že se šíří poměrně masově a celá řada pacientů je bezpříznakových - lidé tedy ani často neví, že něco takového prodělali. My se setkáváme především s pacienty na covidových stanicích - průběhy nemoci jsou u celé řady z nich velmi závažné, zvláště u seniorů. Někteří lidé končí na umělé plicní ventilaci, což ukazuje velký potenciál rizika nemoci, zvláště u pacientů, kteří jsou věkově pokročilí, a mají třeba cukrovku, vysoký krevní tlak, nebo trpí obezitou. To jsou asi nejčastější rizika, s nimiž se setkáváme.

Kteří pacienti nemoci nejčastěji podlehnou?
Umírají převážně lidé nad pětasedmdesát až osmdesát let. Setkali jsme se ale i s mladšími ročníky - tito pacienti ale naštěstí nepřevažují. Spousta lidí si říká - hlavně, ať nemoc prodělám lehkou formou. Nikde ale není jistota, že právě u nich tato lehká forma proběhne. Podle mého názoru je jedinou možností nemoci předejít - proto jsem se také nechal očkovat. Přesvědčily mě i výsledky provedené studie, která byla publikována v renomovaném prestižním časopise - soubor testovaných skýtal 44 tisíc lidí, což je obrovské číslo. Testováni byli jak lidé nad 55 let, tak i mladší ročníky do 55 let. Studie jednoznačně prokázala, že u lidí, kteří se nechali očkovat, bylo riziko vzniku infekce minimální. Zatímco u těch, kteří se očkovat nenechali, bylo riziko vzniku nákazy 162 krát vyšší. Zatím nevíme, jestli nás bude očkování chránit před nosičstvím viru, ale předpokládáme, že výsledky budou publikovány během dvou až tří měsíců. Všechny informace, ze kterých jsem čerpal, byly publikovány v odborném časopise, jehož redakční rada nepustí ven žádné irelevantní informace. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsem se definitivně rozhodl nechat naočkovat. Jiná šance v dané době stejně není.

Vy osobně jste nemoc covid-19 prodělal?
Ne, žádné příznaky jsem neměl, a když v mém okolí něco bylo, nechal jsem si dělal testy, a ty byly negativní. Zda jsem prodělal nějakou asymptomatickou formu, nevím, protože jsem si protilátky nezjišťoval.

Co všechno lékař před samotným očkováním u pacienta zjišťuje?
Důležité je, aby v posledních dvou týdnech neměl teplotu a neprodělal nějaký infekt. Doktor se ptá, zda nemáte alergii nebo nějaké závažné onemocnění, které může zvyšovat rizikovost. Tedy takový běžný screening, který se dělá u každého lékaře. Pokud někdo aktuálně prodělal infekt, tak se očkování odsune - je vždy vhodnější očkovat v dobré kondici, než vstupovat do infektu. Podepíšete informovaný souhlas, že s očkováním souhlasíte, a dostanete injekci. Pak chvíli sedíte v čekárně a čekáte, zda nebude nějaká reakce. To je všechno.

Věříte v účinnost vakcíny?
Věřím tomu, že jakmile se lidé nechají naočkovat a zjistí, že to není problém a vakcína nemá vedlejší účinky, tak se situace změní. Z kolegů, kteří se nechali naočkovat spolu se mnou, jen dva pocítili na chvíli mírný tlak v rameni, ale jinak nikdo nic. Až lidé zjistí, že je to schůdné a dostupné, tak si spousta z nich dá říct.

Po celou dobu boje s pandemií se v přerovské nemocnici staráte o covid pozitivní pacienty. Který případ vás nejvíce zasáhl?
Měli jsme tu hospitalizovanou kolegyni zdravotnici, ne ovšem z přerovské nemocnice, pro covidovou pneumonii. Zpočátku to bylo relativně těžké, pak se spravila, ale po pěti až šesti dnech došlo bezprostředně během dvou až tří hodin k selhání dýchacích funkcí a skončila na ventilátoru. Byla tam jen krátce, následovala resuscitace a v podstatě odešla, zemřela. Přiznám se, že jsme to nečekali. Také mortalita u seniorů nad osmdesát let je poměrně vysoká. A musím říct, což není úplně příjemné zjištění, že z covidových oddělení desítky procent propuštěných bohužel odešly na onen svět. Buď tito lidé zemřeli na covid nebo s covidem, ale ono je to v podstatě jedno. Protože, když člověk dostane infekci v určitém věku, má sníženou obranyschopnost a celou řadu dalších nemocí, moc velkou šanci na přežití nemá. Nemoc stále nemáme čím léčit. Lék remdesivir, do kterého se vkládaly naděje, zklamal, protože výsledky nebyly jednoznačné.

Jak léčíte covid pozitivní pacienty v nemocnici?
Infuzní terapií, pokud je to super infekce, dostávají antibiotika, když potřebují kyslík, dostanou kyslík a nebo končí na umělé plicní ventilaci. Rizikovým pacientům dáváme i kortikoidy. Jako prevenci před embolickými komplikacemi, které tuto nemoc mohou provázet, dáváme malé dávky flexiparinu. Vitamíny a různé doplňky stravy mohou mít podpůrný význam, ale v zásadě nic neřeší.

Ve funkci primáře interny jste pracoval šestnáct let, takže jste se setkal se spoustou vážných průběhů nemoci. V čem je covid-19 jiný? Hodně se hovoří o následcích po prodělané nemoci…
Doba na zjištění všech komplikací po prodělané nemoci je relativně krátká. V Olomouci na plicní klinice pracují na studii, kdy sledují pacienty po prodělaném covidu-19. Zjišťují, že plicní funkce mohou být dlouhodobě narušeny nebo sníženy i několik měsíců. Doba na vyhodnocení je sice ještě krátká, ale v každém případě nemoc vliv zanechá. Mluví se o únavovém syndromu, depresivních reakcích, kterých je více u pacientů, kteří nemoc prodělali, než u běžné populace. Embolické komplikace mohou postihnout kterýkoliv orgán - nejčastěji je to embolie plic, mozková příhoda nebo infarkt.

Kdy bude očkování brzy dostupné i pro běžnou populaci?
Ministerstvo zdravotnictví jednalo o tom, které skupiny by měly být očkovány přednostně - rizikoví pacienti, zdravotníci, senioři nebo učitelé. V každém případě by se měla logistika urychlit, abychom co nejdříve proočkovali značnou část populace, kolektivní imunita byla dostatečná a my mohli začít konečně žít normálním životem. Protože to, jak žijeme teď, není dlouhodobě představitelné pro většinu lidí.