Zatímco v přerovské nemocnici bude za pacienty už od příštího týdne hradit poplatky kraj, v hranické soukromé nemocnici zůstane vše při starém. Obyvatelé Hranic to kritizují.

Jak ale vyplynulo z průzkumu, do sousedního města kvůli snaze ušetřit za lékaři vyjíždět nehodlají.

Také vedení hranické nemocnice se odlivu pacientů neobává. „Já bych se určitě do přerovské nemocnice odvézt nenechala. Zůstala bych v Hranicích, i když se tu budou dál hradit poplatky,“ řekla například včera oslovená důchodkyně v hranických ulicích Miloslava Fricová.

Stejný názor měl i Jaroslav Pitrun. „Ta diskriminace mě naštvala, ale přesto bych do přerovské nemocnice ležet nešel. Mám tady rodinu, už kvůli tomu bych se nechal hospitalizovat v Hranicích,“ svěřil se důchodce.

Obyvatelé Hranic jsou na místní nemocnici zvyklí, a to je hlavní důvod, proč se do přerovské nemocnice nehrnou ani za cenu toho, že by mohli ušetřit. „Mám tady mezi doktory spoustu kamarádů. Určitě bych se svěřil do péče raději jim než někomu cizímu v Přerově,“ zdůvodnil další z obyvatel Hranic Karel Dlesk.

Také vedení hranické nemocnice se odlivu pacientů neobává. „Možná se budeme setkávat s takzvanou zdravotní turistikou, kdy budou pacienti řešit své zdravotní problémy s ohledem na svou, byť nevelkou, finanční úsporu. Předpokládám však, že většinové rozhodování bude motivováno zhodnocením kvality a důvěry ve vybrané zdravotnické zařízení,“ řekl ředitel nemocnice v Hranicích Eduard Sohlich.

Ten s novým systémem, který začne platit od začátku února, nesouhlasí. „Zákon, který ukládá povinnost vybírat regulační poplatky, je stále platný a účinný. Toto opatření kraje je proto nedůstojné, diskriminující a dokumentuje nevyzrálost naší společnosti, ve které je ,normou‘ obcházení pravidel stanovených zákonem,“ řekl Sohlich a připomněl tak, že hranická nemocnice má povinnost poplatky nadále vybírat.

„Pokud bychom tak nečinili, ze strany zdravotních pojišťoven nám hrozí finanční sankce či rozvázání smlouvy, což jsou rizika, která nám jiný postup neumožňují. O to víc bude rozhodnutí kraje diskriminující,“ míní ředitel Sohlich s tím, že pokud by tento stav přetrvával delší dobu a stát by poplatky plošně nezrušil, jde o postup porušující podmínky hospodářské soutěže.

V přerovské nemocnici nahradí od prvního února poplatky darovací smlouvy. Štědří pacienti mohou nemocnici dál poskytovat poplatek, pokud ale podepíší darovací smlouvu, uhradí za ně regulační poplatek kraj. „Přijetí daru bude dobrovolné. Stejný postup bude i v případě úhrady poplatků za hospitalizaci a za pohotovost,“ vysvětlil ředitel Středomoravské nemocniční, pod niž spadá i přerovská nemocnice, Tomáš Uvízl.

V loňském roce vybrala přerovská nemocnice na poplatcích zhruba 9,5 milionu korun. „Tyto příjmy sloužily na různé investice. Z prostředků jsme pro pacienty zakoupili například nové matrace a zástěny, pořídili jsme novou endoskopickou sestavu, mikroprocesorem řízené zařízení k úpravě vody, nový kardiotokograf a čtyři nové výtahy,“ vyjmenoval mluvčí přerovské nemocnice Tomáš Želazko.

Zatímco zdravotní sestry, které v přerovské nemocnici od pacientů poplatky vybírají, si od této administrativy rády oddychnou, někteří lékaři se obávají, že tento krok povede k opětovnému nárůstu pacientů na pohotovostních službách.

Přerovští lékaři už v minulosti poukazovali na to, že tato služba bývala některými lidmi zneužívána. Vyhledávali ji i ti, jejichž stav nebyl natolik závažný. Poté, co byly zavedeny poplatky, však došlo k výraznému snížení návštěvnosti na pohotovosti. Tam totiž tento poplatek přišel na nejvyšší částku. Za návštěvu pohotovosti hradili pacienti devadesát korun.

„V roce 2007 navštívilo lékařskou pohotovostní službu přerovské nemocnice v odpoledních a večerních hodinách 9062 osob. V roce 2008 po zavedení regulačních poplatků ve výši 90 korun to bylo 6 877 pacientů, což je o 2185 klientů méně, tedy pokles o 25 procent,“ vyčíslil primář chirurgie přerovské nemocnice Adolf Gryga.

Svůj hlas můžete vyjádřit v ANKETĚ v pravém sloupci, svůj názor připojit v diskusi pod článkem.

Dagmar Rozkošná, Kateřina Kapková