Podle odborníků nižší míra nezaměstnanosti zde byla naposledy zaznamenána v roce 1997.

I přes příznivý vývoj na trhu práce je však přerovský region stále na druhém místě v kraji, co se týká nezaměstnanosti.

„Příznivý trend byl způsoben několika faktory. Velký podíl na tomto vývoji ale má dlouhodobá vysoká poptávka po zaměstnancích v pomocných i kvalifikovaných dělnických profesích, například ve strojírenském a zpracovatelském průmyslu, v menší míře ale i v obchodě a službách,“ vysvětlil analytik Úřadu práce v Přerově Bedřich Šenvajc.

Podle jeho slov ale svou roli sehrávají také změny ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti a vyplácení sociálních dávek. Pracovní úřad k poslednímu březnu evidoval celkem 5591 uchazečů, což je oproti únoru o 395 méně.

Stav se snížil jednak u nezaměstnaných se zdravotním postižením, ale i u absolventů či dlouhodobě evidovaných. „Evidenci v březnu ukončilo 891 uchazečů, což je zhruba o 120 více než v předešlém měsíci,“ informoval Šenvajc.

Podle jeho slov ke zlepšení situace na trhu práce došlo i díky sezónním pracím v zemědělství a veřejně prospěšným pracím.

„Ty však některé obce stále nedostatečně využívají a je to velká škoda. Jedná se o obce například na Lipnicku,“ doplnil Šenvajc. Nezaměstnanost se oproti únoru snížila ve všech mikroregionech bývalého okresu Přerov.

Přesto je nejvyšší míra nezaměstnanosti stále evidována na Lipnicku, nejnižší pak na Hranicku. Z obcí se s nejvyšší nezaměstnaností potýkají Měrovice nad Hanou.

Naopak nulovou nezaměstnaností se může chlubit Radkova Lhota. Nejvíce volných pracovních míst nabízí už dlouhodobě z přerovských závodů například Meopta a Kazeto.

V Hranicích zase nové zaměstnance nabírají firmy sídlící v areálu CTPark, bývalý LG.Philips.